Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropa a USA se dohodly na zrušení cel na letadla
16.06.2021
Sedmnáct let trval spor Evropské unie a Spojených států o nedovolených státních podporách pro výrobce letadel. Evropa a USA se navzájem obviňovaly z nedovolených státních podpor dvěma obřím koncernům – Airbusu a Boeingu. Spor má skončit alespoň na pět let, kdy potrvá nové příměří. Unie a USA se dohodly na ukončení cel, oficiálně výsledky oznámili v úterý americký prezident Joe Biden a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Toto jednání začalo průlomem ohledně letadel. Tím skutečně otvíráme novou kapitolu v našich vztazích, protože u (výroby) letadel přecházíme od sporu ke spolupráci. Po 17 letech sporů,“ prohlásila von der Leyenová.
Podle Bidena je nesmírně důležité, aby byly vztahy mezi Evropou a USA vřelé. „Mám zcela jiné názory než můj předchůdce,“ uvedl v narážce na postoje bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Obě strany na summitu naopak nevyřešily spor kolem cel na evropskou ocel a hliník. Von der Leyenová věří, že Washington ještě letos cla zavedená Trumpem zruší. Prostor k jednání podle ní dává unijní odklad zavedení dalších protiopatření, díky němuž mohou obě strany hledat dohodu do konce roku.
V
EU uzavřela s Asií přelomovou dohodu o letectví
07.06.2021
Evropská unie a Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) uzavřely první dohodu o letecké dopravě mezi dvěma takovými bloky. Aerolinkám umožní rozšířit nabídku služeb v obou regionech včetně letů bez mezipřistání napříč zeměmi těchto regionů. V pátek o tom informovala agentura Reuters.
Dohoda se dotkne leteckých společností ve 37 členských státech. Jejich aerolinky budou moci pasažérům nabídnout až čtrnáct letů týdně s jednou zastávkou v jiném regionu, aby vyzvedly cestující na zpáteční cestě. Na lety s jednou zastávkou pro vyzvednutí nákladu se nebudou vztahovat žádná omezení. "Poskytuje základní záruky spravedlivé hospodářské soutěže pro naše evropské letecké společnosti a průmysl a zároveň posiluje vzájemné investiční a obchodní vyhlídky," uvedla podle sdělení ASEAN eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová. EU představuje pro sdružení třetího největšího zahraničního investora a třetího největšího obchodního partnera, stojí ve sdělení.
V
Pakt stability a růstu EU platí jen za příznivých ekonomických podmínek
04.06.2021
Mnohé státy v Evropské unii si půjčují peníze za záporné úrokové sazby. Jejich motivace splácet dluhy je tedy velice nízká. Nově se nemusí ohlížet ani na pravidla Paktu stability a růstu EU, která byla v rámci řešení pandemie pozastavena o další rok.
Pravidla týkající se zadlužování v zemích unie zůstanou v roce 2022 pozastavena, jak oznámila Evropská komise. Odložení nutnosti zavádět úsporná opatření v jednotlivých státech unie má vést k nastartování ekonomického růstu po pandemii. K opětovné aktivaci pravidel pro odpovědné hospodaření dojde nejdříve v roce 2023.
V
Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów, nařídil soud EU
24.05.2021
Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česko. Rozhodl o tom v pátek Soudní dvůr EU, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Proti rozhodnutí se ohradili polský premiér Mateusz Morawiecki i společnost PGE, která důl vlastní.
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá a nedávno schválila prodloužení provozu dolu do roku 2044. Podle soudu byla žádost Prahy o preventivní zastavení těžby oprávněná, neboť nelze předem vyloučit, že Polsko pravidla o ochraně životního prostředí skutečně porušuje. Je také "dostatečně pravděpodobné, že pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów až do vyhlášení konečného rozsudku by mohlo mít negativní dopad na hladinu podzemních vod nacházejících se na českém území", konstatoval soud.
V