Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Brusel prošetří další možné střety zájmů v Česku
30.04.2021
Evropská komise prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Hospodářským novinám to potvrdila členka komise zodpovědná za oblast právního státu Věra Jourová. Pokud by nyní zjistila, že Česko má s dodržováním pravidla o střetu zájmů systémový problém, mohla by ČR podle deníku přijít o všechny dotace z nového evropského rozpočtu, tedy o stovky miliard korun.
Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert. Dosud se EK zabývala právě jen tímto případem. "Evropská komise bude zkoumat, zda kauza Andreje Babiše a Agrofertu je individuální případ, nebo zda v České republice dochází k systémovému selhání ve vztahu ke konfliktu zájmů," sdělila HN Jourová. Komise může proti Česku použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Platí od letošního roku. Bude se jím řídit vyplácení peněz z rozpočtu na období 2021 až 2027, stejně jako z mimořádného fondu pokrizové obnovy. Má například zabránit tomu, aby peníze z unijní pokladny směřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či právě střetu zájmů.
V
Brusel prošetří další možné střety zájmů v Česku
28.04.2021
Evropská komise prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Hospodářským novinám to potvrdila členka komise zodpovědná za oblast právního státu Věra Jourová. Pokud by nyní zjistila, že Česko má s dodržováním pravidla o střetu zájmů systémový problém, mohla by ČR podle deníku přijít o všechny dotace z nového evropského rozpočtu, tedy o stovky miliard korun.
Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert. Dosud se EK zabývala právě jen tímto případem. "Evropská komise bude zkoumat, zda kauza Andreje Babiše a Agrofertu je individuální případ, nebo zda v České republice dochází k systémovému selhání ve vztahu ke konfliktu zájmů," sdělila HN Jourová. Komise může proti Česku použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Platí od letošního roku. Bude se jím řídit vyplácení peněz z rozpočtu na období 2021 až 2027, stejně jako z mimořádného fondu pokrizové obnovy. Má například zabránit tomu, aby peníze z unijní pokladny směřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či právě střetu zájmů.
V
Evropští dopravci plánují velký návrat nočních vlaků
26.04.2021
Přijít večer na nádraží, ulehnout do kupé a ráno se probudit v Bruselu, Amsterdamu či Haagu už brzy bude opět realitou. Železniční dopravci plánují v příštích letech velký návrat nočních spojení. Kdysi oblíbený způsob přepravy v minulých letech kvůli konkurenci letadel přišel o část cestujících.
Společnosti ukazují, že byznys nočních vlaků může fungovat i dnes, jen se musí dělat jinak. A zatímco český RegioJet plánuje ve spolupráci s nizozemským start-upem European Sleeper noční vlak z Prahy do Bruselu, z Německa má jezdit zase přímý vlak třeba do Paříže.
V
Europoslanci a státy potvrdili zelené cíle
23.04.2021
Státy Evropské unie se vracejí k tlaku na ekologičtější provoz svých ekonomik, který utlumila pandemie koronaviru a odchod USA od mezinárodní klimatické dohody. S ústupem pandemie a „zelenou otočkou“ nového amerického prezidenta Joea Bidena zrychlili tempo tímto směrem i Evropané. Před čtvrtečním virtuálním klimatickým summitem se Spojenými státy, který inicioval Biden, se tak EU stane prvním velkým znečišťovatelem na světě, který si hodlá klimatickou neutralitu vtělit do své legislativy.
Zástupci členských států EU a Evropského parlamentu se ve středu nad ránem dohodli na základních parametrech nového klimatického zákona. Ten bude páteřní normou pro to, aby země sedmadvacítky dospěly v roce 2050 do stadia, kdy budou vypouštět do ovzduší jen tolik oxidu uhličitého, kolik ho zachytí technologiemi nebo pohltí lesy.
V