Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Pražské hotely jsou na tom nejhůř v Evropě
27.01.2021
Z našich 650 pokojů máme obsazených pouze šest. Pokud se něco do dubna nezmění, budeme na tom již opravdu bídně," říká Vlastislav Šos, šéf jednoho z největších pražských hotelových řetězců Interhotel Olympik.
Ze čtyř hotelů, které firma vlastní, zůstávají od poloviny loňského března tři uzavřené. Mezi nimi i známý Olympik v Karlíně. Společnost přišla od března na tržbách o 160 milionů korun a propustila třetinu zaměstnanců. Podobně špatně jsou na tom dnes takřka všichni hoteliéři v metropoli. Jsou na tom navíc nejhůř z celé Evropy.
V
Pandemie a brexit zastavily rychlovlaky Eurostar
22.01.2021
Rychlovlaky Eurostar, které jezdí pod Lamanšským průlivem, jsou kvůli koronaviru a brexitu prázdné. "Situace je kritická," řekl rádiu France Inter ředitel francouzských státních drah SNCF Jean-Pierre Farandou, jehož společnost má v Eurostaru většinový podíl.
V porovnání s loňským březnem, kdy už v řadě zemí platila cestovní omezení, převážejí vlaky propojující Velkou Británii s Francií, Belgií a Nizozemskem o 95 procent cestujících méně.
"Dnes pojede jeden vlak z Londýna do Paříže a zpět a jeden z Londýna do Bruselu a Amsterdamu," uvedl v úterý Farandou. Společnost dříve nabízela až 18 spojů denně. Šéf dodal, že podnik si zaslouží podobnou pomoc, jako státy poskytly aerolinkám.
První vysokorychlostní vlak vyjel na trasu mezi Londýnem a Paříží v eurotunelu v roce 1994. Čas jízdy se od té doby zkrátil ze tří hodin na současné dvě hodiny a 15 minut. Služeb Eurostaru dosud využilo přes 150 milionů cestujících.
V
Firmy narážejí na evropský limit covidové pomoci
18.01.2021
Zakladatel firmy na výrobu a prodej sportovního oblečení Alpine Pro Václav Hrbek si prohlíží nové modely lyžařského oblečení na příští sezonu. I když je schválí, neví, zda je má objednávat, či se zabývat spíše propouštěním lidí a omezováním výroby.
Jedním z důvodů nejisté budoucnosti přední české oděvní společnosti je to, že podobně jako jiné velké firmy dosáhla na strop vládní podpory a na další zatím nemá nárok. Strop platí − kvůli rovným podmínkám hospodářské soutěže − pro celou Evropskou unii a činí 800 tisíc eur, tedy asi 21 milionů korun. V Česku s ním mohou mít potíže desítky až stovky firem.
Evropě hrozil v pátek masivní výpadek elektřiny
13.01.2021
Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil v pátek Evropě masivní výpadek dodávek elektřiny, takzvaný blackout. S odkazem na dodavatele energie Wien Energie a EVN to uvedla agentura APA. Ke stabilizaci sítě musely rakouské elektrárny okamžitě dodat energii. Podle EVN pomohla Rakousku zvládnout situaci i elektřina z jaderných a uhelných elektráren v sousedních zemích.
"Stejně jako hasiči jsou naše elektrárny 24 hodin denně v pohotovosti a pomáhají, když v naší elektrické síti hoří," uvedl ředitel společnosti Wien Energie Michael Strebl. Tato firma je největším dodavatelem elektrické energie v Rakousku. Takové "požární zásahy", jaké musely dodávkou energie do sítě v pátek učinit energetici z Wien Energie, jsou podle Strebla ale dlouhodobě neudržitelné. Problémem je podle ředitele Wien Energie rozvoj obnovitelné energie, s nímž souvisí kolísání ve výrobě elektřiny v závislosti na slunečním svitu či na větru. "Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát," řekl Strebl. Pro jeho firmu jsou pro stabilizaci zásadní elektrárny na zemní plyn.
V