Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Čínský trh se otevírá Evropě
02.01.2021
Podnikání v Číně může být pro evropské firmy již brzy výrazně snazší než nyní. Zjednodušit vstup na tamní trh má dohoda o investicích, kterou ve středu uzavřeli vyjednavači Evropské unie a Číny.
Dokument, který upravuje pravidla podnikání na obou stranách a například ruší pro některá odvětví povinnost fungovat v rámci společného podniku s čínským partnerem však ještě čeká dlouhá cesta ke schválení. Musí jej stvrdit členské státy EU i Evropský parlament. Pokud k tomu dojde, což není vzhledem k silné kritice jisté, začne platit nejdříve za rok.
V
Roky vyjednávaná dohoda mezi EU a Pekingem má řadu úskalí
02.01.2021
Po sedmi letech tvrdých debat se vyjednavači Evropské unie a Číny shodli na pravidlech, která by měla výrazně usnadnit přístup evropských firem na čínský trh. Není ale zdaleka jisté, že dohoda začne skutečně platit.
V Evropském parlamentu, který ji stejně jako členské státy musí schválit, se už proti ní nyní formuje opozice. Europoslancům vadí mimo jiné to, že vyjednávání nebylo transparentní a ani po konci jednání nejsou zřejmé všechny závazky, které z úmluvy pro EU vyplývají.
V
V Evropě jsou na Vánoce opatření přísnější než v Česku
23.12.2020
Rodiny, které jsou na Slovensku zvyklé trávit Vánoce pohromadě, mají letos smůlu. U stromečku se mohou potkat lidé maximálně ze dvou domácností. Rodiče si tak například musí vybrat, které z jejich samostatně žijících dětí za nimi přijede. Podobná pravidla platí v řadě ostatních zemí Evropské unie. Prakticky všude jsou také zavřené obchody kromě prodejen základních potřeb.
V
Evropská komise dala částečně za pravdu Česku
21.12.2020
Evropská komise dala částečně za pravdu Česku ve sporu s Polskem o prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Exekutiva Evropské unie dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy. Kvůli sporu, jenž se nepodařilo vyřešit dohodou, má ČR možnost obrátit se na Soudní dvůr EU.
Praha koncem září oslovila Brusel, neboť Polsko podle ní při prodlužování těžby porušilo povinnosti vyplývající ze čtyř unijních směrnic a ze smlouvy o fungování EU. Podle komise Varšava pochybila při uplatňování směrnic o posuzování vlivu na životní prostředí a o přístupu k informacím, například pokud jde o "informování veřejnosti a členských států zapojených do přeshraničních konzultací". České stížnosti na porušování dalších dvou směrnic, týkající se mimo jiné vlivu na kvality pitné vody, jsou podle EK vzhledem k předloženým důkazům a argumentům obou stran neopodstatněné.
V