Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Němci chtějí uzákonit právo zaměstnanců na home office
02.10.2020
Německo kvůli pandemii zrychlilo přípravu zákona, který by měl dát zaměstnancům právo na práci z domova. Spolkový ministr práce Hubertus Heil v rozhovoru pro deník Financial Times potvrdil, že návrh zákona budou mít němečtí poslanci na stole během několika týdnů.
Jeho cílem je zajistit zaměstnancům, aby měli možnost pracovat z domova, když je to možné, a zároveň regulovat počet hodin práce z domova. Ze zkušeností z posledních měsíců i z dlouhodobých výzkumů totiž vyplývá, že při home officu se často stírá čas mezi prací a odpočinkem.
"Otázka je, jak můžeme technologický pokrok, nové podnikatelské modely a vyšší produktivitu proměnit v pokrok ne jen pro několik, ale pro mnoho lidí. Jak proměnit technologický pokrok v ten sociální," řekl deníku Hubertus Heil.
Trhy odepisují Česko. Koruna oslabuje k euru nad 27 korun
23.09.2020
Koruna v pondělí prudce oslabila vůči oběma světovým měnám. K euru se vrátila nad 27 koruny za euro, kde byla naposledy koncem května. Aktuálně se obchoduje za 27,05 Kč/EUR, proti pátečnímu závěru je tak o 31 haléřů slabší, za poslední měsíc oslabila o korunu. K dolaru ztratila proti pátečnímu závěru už téměř padesátník a obchoduje se za 23,03 Kč/USD, kde byla před dvěma měsíci.
Vyplývá to z údajů na webu Patria Online. Podle analytika Akcenty Miroslava Nováka koruně nesvědčí prohlubující se nervozita na finančních trzích a akcelerující covidová čísla v Česku i v dalších evropských zemích. "Za aktuálním oslabením koruny nestojí výhradně prudký nárůst aktivních případů nakažených covidem-19 v Česku, ale úplně nejvíce obavy z toho, že v řadě evropských zemích budou zaváděna velmi silná restriktivní opatření na zpomalení pandemie," uvedl. Podle něj nejsou vůbec nereálné úplné "lockdowny", jako tomu bylo na jaře. Kromě Česka je alarmující stav ve Francii a Španělsku.
Za osm měsíců klesl prodej aut v EU téměř o třetinu
21.09.2020
Prodej nových aut v zemích Evropské unie se za osm měsíců letošního roku snížil o 32 procent na více než 6,12 milionu vozů. Z toho v samotném červenci počet registrací nových aut klesl o 5,7 procenta a v srpnu o 18,9 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Propad prodeje v červenci a srpnu výrazně zpomalil proti předchozím měsícům, což naznačuje, že evropský automobilový sektor, který těžce zasáhla koronavirová krize, se pomalu zotavuje. V březnu a květnu se prodej propadl o více než 50 procent a v dubnu dokonce o 76 procent. V červnu již propad zpomalil na 22 procent. Prodej za osm měsíců klesl ve všech zemích EU. Z největších zemí nejvýraznější propad, o 40,6 procenta, zaznamenalo Španělsko. V Itálii se prodej snížil o 38,9 procenta a ve Francii o 32 procent. V Německu, které je největší evropskou ekonomikou, prodej klesl o 28,8 procenta.
Za osm měsíců klesl prodej aut v EU téměř o třetinu
18.09.2020
Prodej nových aut v zemích Evropské unie se za osm měsíců letošního roku snížil o 32 procent na více než 6,12 milionu vozů. Z toho v samotném červenci počet registrací nových aut klesl o 5,7 procenta a v srpnu o 18,9 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Propad prodeje v červenci a srpnu výrazně zpomalil proti předchozím měsícům, což naznačuje, že evropský automobilový sektor, který těžce zasáhla koronavirová krize, se pomalu zotavuje. V březnu a květnu se prodej propadl o více než 50 procent a v dubnu dokonce o 76 procent. V červnu již propad zpomalil na 22 procent. Prodej za osm měsíců klesl ve všech zemích EU. Z největších zemí nejvýraznější propad, o 40,6 procenta, zaznamenalo Španělsko. V Itálii se prodej snížil o 38,9 procenta a ve Francii o 32 procent. V Německu, které je největší evropskou ekonomikou, prodej klesl o 28,8 procenta.