Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Dohoda v nedohlednu: Exportéři se připravují na opravdový brexit
31.08.2020
Velká Británie už přes půl roku není členem Evropské unie. Zatím to poznat není − země stále dodržuje unijní pravidla včetně volného pohybu osob a zboží. To se ale už za čtyři měsíce, po skončení nynějšího přechodného období, změní. Od 1. ledna tak evropské firmy, které se Spojeným královstvím obchodují, tvrdě zasáhne brexit. Na obou stranách kanálu La Manche se rozjedou celní kontroly, s jistotou tak dopravce čekají dlouhé fronty na hranicích.
V době, kdy podniky bojují s ochlazením ekonomiky zaviněným pandemií koronaviru, pro ně bude tvrdou ranou i další možný důsledek brexitu: zavedení cel. Spojené království a EU je na sebe od Nového roku uvalí, pokud selžou nynější jednání o obchodní dohodě, která má zachovat obchod bez poplatků. Takový pakt se ale zatím nerýsuje.
Němci po snížení DPH nezmění své nákupní zvyky
26.08.2020
Přechodné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) k většímu růstu spotřeby v Německu nevedlo. Výraznější impuls ekonomice by přinesly vyšší jednorázové bonusy na děti nebo velkorysejší podpora pro lidi, kteří kvůli koronaviru přešli na práci v režimu kurzarbeit, vyplývá z průzkumu zadaný institutem IMK nadace Hanse-Böcklera, ze kterého na svém webu cituje list Handelsblatt.
Berlín se rozhodl snížit DPH od 1. července na půl roku. Základní sazba klesla z 19 na 16 procent, snížená ze sedmi na pět procent. Záměrem vlády bylo povzbudit hospodářství poškozené dopady koronavirové krize předpokládanou vyšší spotřebou, která je tahounem této největší evropské ekonomiky. Jak ale zjistil průzkum mezi 6300 zaměstnanými respondenty, neplánuje téměř 75 procent z nich měnit své nákupní zvyky navzdory nižší dani ve druhé polovině roku. Ke změnám se chystá necelá čtvrtina. Asi 14,4 procenta oslovených uvedlo, že hodlá využít nižší daně k nákupům plánovaným původně na pozdější dobu, a více než tři procenta se svěřily, že díky nižší dani pořídí zboží, jaké zatím neplánovaly.
Porsche postaví nový závod na Slovensku za 250 milionů eur
17.08.2020
Německý výrobce sportovních aut Porsche, který stejně jako česká Škoda Auto patří do skupiny Volkswagen, postaví na Slovensku novou továrnu na karoserie. Informoval o tom v pátek slovenský list Denník N, který to označuje za "největší koronakrizové překvapení". Automobilka má již v současnosti v zemi jeden závod a staví zde vývojové centrum.
Podle listu automobilka předložila projekt úřadům a požádala o povolení ke stavbě. Nový závod se má nacházet v regionu Pováží. Porsche plánuje v závodě vytvořit 1200 pracovních míst a investice má činit 250 milionů eur (6,5 miliardy Kč). Výroba má začít v roce 2027.
Daimler zaplatí za podvody s emisemi v USA 1,5 miliardy dolarů
14.08.2020
Německá automobilka Daimler se ve Spojených státech dohodla na urovnání vyšetřování kvůli podezření, že ve svých vozech s naftovým motorem používala nelegální software umožňující podvody při emisních testech. Výrobce vozů Mercedes-Benz podle čtvrtečního prohlášení zaplatí v rámci urovnání s americkými úřady 1,5 miliardy dolarů (33,2 miliardy korun), dalších 700 milionů dolarů ho bude stát urovnání žaloby od majitelů vozů.
Urovnání s úřady zahrnuje Agenturu na ochranu životního prostředí, ministerstvo spravedlnosti, kalifornský úřad pro čistotu ovzduší CARB a kancelář kalifornského hlavního prokurátora. Dotýká se celkem 250.000 osobních vozů a dodávek s naftovým vozem. Daimler dodal, že počítá, že na splnění všech požadavků souvisejících s urovnáním bude muset vydat dalších zhruba 500 milionů eur (13,1 miliardy korun).