Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Apple vyhrál nad Evropskou komisí
20.07.2020
Americká společnost Apple nemusí Irsku na daních doplatit 13 miliard eur (346,5 miliardy korun), jak požadovala Evropská komise (EK). V ostře sledovaném sporu s evropskou exekutivou o tom rozhodl Tribunál soudu EU. Komise tak neuspěla s uložením rekordní sankce, kterou pokládala za daňový nedoplatek. Apple i Dublin rozhodnutí vítají, komise se může proti verdiktu odvolat k Soudnímu dvoru, tedy nejvyšší soudní instanci EU.
Komise tvrdila, že Apple získal mezi roky 2003 až 2014 od irského státu neoprávněnou pomoc v podobě daňového zvýhodnění, proto musí peníze doplatit. Unijní soudní orgán se záležitostí zabýval na základě odvolání Applu proti rozhodnutí komise. Ve sporu, jehož výsledek může ovlivnit další tažení komise proti daňovým výhodám pro velké firmy, se proti unijní exekutivě postavilo také Irsko. Druhý nejvyšší soud EU ve svém rozhodnutí uvedl, že se komisi nepodařilo prokázat, že byly americké firmě poskytnuty výhody odporující unijnímu právu. Komise podle něj mylně tvrdila, že Applu "byla poskytnuta selektivní ekonomická výhoda a v širším pojetí pomoc státu".
Státy EU by mohly čerpat první peníze ze záchranného balíčku v září
14.07.2020
Země Evropské unie by na konci prázdnin mohly začít těžit ze dvou částí společného balíčku krizové pomoci schváleného v reakci na koronavirový útlum ekonomik. První členské státy by během dvou měsíců mohly získat půjčky v rámci unijní podpory krátkodobých pracovních míst stejně jako záruky pro podniky v problémech. Po pátečním jednání ministrů financí unijních zemí to prohlásil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Evropské společenství na jaře schválilo první sérii záchranných stimulů, mezi něž patří vedle využití fondu ESM určeného pro eurozónu také až 100 miliard eur (2,65 bilionu Kć) půjček od EK na podporu kurzarbeitu a 200 miliard eur záruk od Evropské investiční banky pro podniky zasažené výpadkem. Ministři tento pátek debatovali o postupu zavádění této pomoci.
Pokud státy rychle dokončí administrativní proces, "první půjčky by do členských zemí mohly doputovat po prázdninách," řekl Dombrovskis. Které země budou z fondu čerpat jako první, člen EK nespecifikoval.
Brusel podpoří "zelený" vodík, aby se snížily emise
10.07.2020
Po elektromobilitě mají svoji strategii také ti, kdo vidí budoucnost ve vodíku. Ten se má podle plánů Evropské komise stát náhradou fosilních paliv v energeticky náročných oborech jako ocelářství a petrochemie, kde nelze spoléhat pouze na elektřinu.
Evropský průmysl a rafinerie každoročně využijí asi osm milionů tun vodíku: nejčastěji je vyrobený ze zemního plynu, produkuje ale emise oxidu uhličitého. Ekologičtější možností je elektrolýza vody pomocí elektřiny, vyrobené pomocí obnovitelných zdrojů, hlavně ze slunce a větru. Tímto způsobem se vyrábí takzvaný "zelený" vodík.
Právě tento způsob hodlá EU jakou součást opatření proti klimatickým změnám nejvíce podporovat. Podle včera zveřejněných plánů by měla v Evropě jen do roku 2030 vzniknout zařízení na elektrolýzu o výkonu 40 GW. Ta by ročně vyráběla až deset milionů tun zeleného vodíku.
Evropa už zná účet za koronakrizi
08.07.2020
České hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru propad o 7,8 procenta, což je výrazně více, než se původně předpokládalo. Kromě celkových čísel vzroste i rozdíl mezi jednotlivými členskými státy. Nejtěžší dopad bude mít podle komise covidová krize na jihoevropské země, v nichž se nákaza šířila nejvíce.
Evropská komise v makroekonomickém odhadu zhoršila letošní vyhlídky české ekonomiky o 1,6 procentního bodu proti květnové prognóze. Příští rok by se sice hrubý domácí produkt Česka měl zvýšit o 4,5 procenta, i to je však o půl bodu méně než při jarním odhadu, uvedla komise.
Na pokles českého hospodářství orientovaného na vývoz bude mít podle komise zásadní vliv útlum průmyslové výroby a také nižší poptávka v dalších evropských zemích. Zvláště významný dopad bude mít stagnace automobilového průmyslu, předpovídá Brusel.