Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská komise chce zemědělství bez chemie
22.05.2020
Evropská komise (EK) plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou EK ve středu zveřejnila.
V rámci strategie se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci. "Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní, a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou," prohlásil ve středu místopředseda komise Frans Timmermans. Ten je zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.
Británie představila nový celní režim
20.05.2020
Británie v úterý oznámila nový celní režim, který bude po brexitu uplatňovat vůči zbytku světa. Zachová v něm desetiprocentní clo na dovoz aut, sníží ale sazby na dovoz položek za desítky miliard dolarů, které tvoří součást dodavatelských řetězců. Uvedla to agentura Reuters.
Po desetiletích, kdy se Británie řídila společnou obchodní politikou EU, se teď Londýn soustředí na vyjednávání dohod o volném obchodu s každou zemí světa zvlášť. Cílem je mít do tří let dojednány smlouvy, které pokryjí 80 procent britského obchodu. Nový obchodní režim dostal název UK Global Tariff (UKGT) a podle vlády bude jednodušší než unijní režim nazývaný EU Common External Tariff. Vztahovat se bude na země, s nimiž Británie nemá žádnou obchodní smlouvu, a odstraní všechny sazby do dvou procent.
Evropský trh s auty padl na dno, prodeje klesly o 80 procent
20.05.2020
Větší propad tu dosud nebyl. Automobilky v dubnu v celé Evropské unii prodaly jen něco málo přes čtvrt milionu vozů, meziročně téměř o osmdesát procent méně.
Přestože se díky postupnému uvolňování opatření proti šíření koronaviru prodeje aut v EU v květnu opět rozbíhají, jejich výrobci nemají vyhráno. Stále větší obavy mají z toho, že lidé a firmy začnou šetřit a přestanou si nové vozy pořizovat.
Koronavirus přestavěl energetiku
18.05.2020
V polovině dubna poklesla spotřeba elektřiny v Česku kvůli koronakrizi zhruba o 15 procent. Podobně tomu bylo po celé Evropě. Například v Německu to paradoxně vedlo k tomu, že svou pozici ještě více upevnily zelené zdroje energie. Aktuálně.cz připravilo spolu s projektem Česko v datech přehled vývoje spotřeby a energetického mixu napříč zeměmi kontinentu.
Česko, Německo i další státy Evropy zaznamenaly v březnu a dubnu prudké snížení spotřeby elektřiny. Stojí za tím hlavně opatření, která jednotlivé země přijaly proti šíření koronaviru. Největší spotřebitel - průmyslové podniky, totiž přestaly vyrábět. A jelikož se elektřina nedá skladovat, musely okamžitě zareagovat i elektrárny a omezit výrobu. Například v Německu to paradoxně vedlo k tomu, že svou pozici ještě více upevnily zelené zdroje energie, které jsou v rámci výroby flexibilnější. Následující infografika zpracovaná podle dat projektu Česko v datech ukazuje, jaké zdroje se podílejí na výrobě elektřiny v jednotlivých zemích v den nejvyšší spotřeby v roce.