Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Německá průmyslová výroba se propadla nejvíce od sjednocení země
08.05.2020
Průmyslová výroba v Německu v březnu klesla o 9,2 procenta, a dostala se tak nejníže od roku 1991, kdy se tyto údaje začaly v současné podobě zveřejňovat. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad. Na vině je propuknutí nemoci covid-19, což snížilo poptávku po zboží z největší evropské ekonomiky.
Výsledek je horší, než očekávali ekonomové v anketě agentury Reuters. Ti čekali pokles o 7,5 procenta. Německo se nyní připravuje na nejhlubší recesi od druhé světové války. V příštích třech měsících se navíc čeká další bezprecedentní propad. Index očekávání pro výrobu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, totiž v dubnu klesl nejníže od znovusjednocení Německa a je ještě níže než byl v březnu. V uplynulém měsíci klesl o 30 bodů na minus 51,4 bodu. V březnu se index propadl o 22,7 bodu. Stejně je tomu i v tuzemsku. Průmyslová výroba očištěná o vliv počtu pracovních dnů zrychlila v březnu meziroční pokles na 10,8 procenta z únorových 0,9 procenta. Víc se propadla naposledy v červenci 2009 za hospodářské krize. Meziročně v březnu klesl i přebytek zahraničního obchodu o 12,6 miliardy korun na 3,1 miliardy korun. Obchodování ovlivnily dopady opatření proti šíření koronaviru, klesl vývoz i dovoz. Pokles exportu byl ale výraznější.
Zavedení šrotovného v Německu do začátku června vypadá nadějně
06.05.2020
Německo je o krok blíž k znovuzavedení takzvaného šrotovného, v rámci kterého by vláda lidem přispívala na nákup nového auta. Kancléřka Angela Merkelová (CDU/CSU) o tom v úterý debatovala se zástupci německého autoprůmyslu. Merkelová se s manažery automobilek dohodla na vzniku pracovní skupiny, která má pomoci německý autoland dostat z krize.
O konečné formě podpory má vláda rozhodnout nejpozději na začátku června. Podle zdrojů německého deníku Handelsblatt z okruhu úterního jednání mohou ale automobilky podporu vlády očekávat. "Kancléřka Merkelová poukázala na zvláštní význam automobilového průmyslu pro zaměstnanost v Německu," uvedl v tiskové zprávě mluvčí německé vlády Steffen Seibert.
České e-shopy míří za hranice
04.05.2020
Majitelé českých e-shopů stále častěji koketují s expanzí do ciziny. Nově by na zahraniční trhy mohl vstoupit internetový obchod Lékárna.cz. Zajímá se hlavně o státy, kde je na rozdíl od Česka možné na internetu prodávat i léky na předpis. To lze například v Nizozemsku nebo Německu. A zájem o spolupráci mají i za hranicemi.
"Na podzim nás oslovil velký investor z Německa. Zahraniční investoři začínají vnímat, že jsme si tu vše vytvořili sami. Máme vlastní platformy, vlastní zákaznická centra. Česko je pro ně sice malý trh, ale zajímavá laboratoř, kde mají zákazníci podobné chování jako v západní Evropě. Skokové urychlení našich úvah o expanzi tak může rychle nabýt na aktuálnosti. Se silným finančním partnerem v zádech to pro nás může být zajímavé," prohlásil bez dalších podrobností v on-line debatě HN o budoucnosti elektronické komerce zakladatel Lékárna.cz Vladimír Finsterle.
Nejen ropa. I elektřina se v Evropě prodávala za zápornou cenu
01.05.2020
Koronavirová krize nehýbe jen s cenami ropy, ale otřásá postavením i dalších komodit. O Velikonočním pondělí kvůli ní například poprvé v historii nastala situace, kdy byla ve střední Evropě průměrná cena elektřiny za celý den záporná. Za cenovým propadem stojí hlavně zavření průmyslových podniků, které karanténní opatření dočasně postavila mimo provoz.
"Záporná cena silové (neregulovaná složka ceny elektřiny - pozn. red.) elektřiny vzniká spíše výjimečně, a to na takzvaném spotovém trhu, kde se obchodují hodinové kontrakty. V těchto případech výrazného převisu výroby nad spotřebou se v některých hodinách dostává cena do záporné hodnoty a tomu, kdo elektřinu aktuálně odebírá, je za odběr placeno," řekl pro on-line deník Aktuálně.cz mluvčí Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK) Martin Soukup. Na ČMKBK se spotové kontrakty neobchodují. O výrazném poklesu spotřeby elektřiny v celé Evropě mluví i mluvčí provozovatele energetické přenosové soustavy v Česku ČEPS Hana Klímová. "Na trhu je jí přebytek, což vede ke snížení cen. Mimořádně nízká spotřeba byla zaznamenána například během velikonočních svátků, kdy se cena elektřiny dostala až do záporných hodnot," uvedla Klímová.