Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Británii chybí kvůli pandemii pracovní síla z východní Evropy
30.03.2020
Británie naléhavě potřebuje až 90 000 lidí, kteří by na místních farmách pomohli se sklizní ovoce a zeleniny. Organizace Concordia proto vyzvala britskou vládu, aby se do záležitosti vložila a zajistila charterové lety, díky nimž by se do Británie dostali sběrači z východní Evropy.
Jak napsal server britského listu The Guardian, nedá se už dlouho čekat, některé druhy ovoce a zeleniny právě dozrávají a sesbírat je bude potřeba v nejbližších týdnech. Některé větší farmy už s pronájmem letadel začaly. Zemědělské organizace a zprostředkovatelé práce ale tvrdí, že vzhledem k problémům, jimž teď zemědělství čelí kvůli šíření koronaviru, by měla se zorganizováním dalších letů pomoci vláda. K hlavním dodavatelům patří právě charitativní organizace Concordia, která se snaží přivézt asi 10 000 pracovníků - polovinu ze zemí Evropské unie, zbytek z Ruska, Moldavska, Ukrajiny, Běloruska, Gruzie a Barbadosu. Problém je ale v tom, že letecké spojení se zeměmi mimo EU bylo kvůli koronaviru přerušeno. Například Ukrajina měla toto opatření v platnosti do 2. dubna, ale rozhodla, že je prodlouží do 23. dubna.
Evropě hrozí nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny
27.03.2020
V Evropě bude čím dál větší nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny, varují dodavatelé. Pandemie nemoci Covid-19 brání v dopravě zemědělských produktů a lidí, kteří je sklízejí. Vlády se snaží nedostatku předejít různými způsoby – zavedením "zeleného pruhu", aby se tyto produkty nezdržovaly na unijních hranicích, zajišťováním pracovní síly pro sklizeň a zvolňováním pravidel pro cestování migrujících pracovníků. Evropské supermarkety sice tvrdí, že ovoce a zeleniny dostávají dost, problémy s dodávkami ale vznikají už u zdroje, například v Africe, která je klíčovým dodavatelem zemědělských produktů do Evropy, upozornila ve čtvrtek agentura Reuters.
Například v Keni, která je velkým dodavatelem fazolí a hrachu do Evropy, si musela polovina pracovníků v odvětví vybrat povinně dovolenou. Země tak nemůže odesílat objednávky, a to navzdory tomu, že poptávka evropských prodejců stoupá. Podobně tomu je u dalšího významného dodavatele, Jihoafrické republiky, kde od čtvrteční půlnoci budou platit třítýdenní karanténní opatření. "Až do počátku tohoto týdne jsme byli v dobré kondici, ale teď se věci velmi komplikují," uvedl Hans Muylaert-Gelein, šéf společnosti Fruits Unlimited, která ovoce a zeleninu vyváží do Británie. "Ruší se čím dál více letů, a tak čekám, že nastane velké narušení (dodávek)," dodal.
Evropské akcie zahájily týden dalším propadem
23.03.2020
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu kvůli situaci kolem šíření koronaviru zvýšit schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.
Vláda také projedná zavedení takzvaného kurzarbeitu, po kterém volají podnikatelé. "Pokud bude vláda ještě týden váhat, tak řada firem, které nyní zavřou, už nikdy neotevře," varoval prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové počítá s tím, že výše mzdy zaměstnance, který pracuje alespoň jeden den v týdnu, zůstane na 60 až 80 procentech původní mzdy. Na polovinu z této částky pak firmě přispěje stát. Ministerstvo financí také plánuje předložit novelu zákona o pozastavit elektronickou evidenci tržeb (EET) po dobu trvání nouzového stavu a následujících tří měsíců na úterní mimořádné schůzi sněmovny. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována. Ministerstvo chce také navrhnout prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob. "To znamená, že červnová záloha, tedy druhá záloha u čtvrtletních plátců a první záloha u pololetních plátců, se nebude vůbec hradit," uvedl úřad.
Evropský parlament řeší, jak hlasovat během pandemie
23.03.2020
Epidemie nového koronaviru zastavila také běžný rytmus Evropského parlamentu. Všechny plánované plenární schůze odteď až do července proběhnou v Bruselu namísto ve Štrasburku. Vedení parlamentu tak rozhodlo tento týden ve snaze zabránit příjezdu tisíců lidí z různých koutů Evropy do ohniska nákazy ve Francii, jímž je Alsasko. Štrasburk je jeho správním centrem.
Brusel (od naší zpravodajky) - Krok vedení Evropského parlamentu ale nepotěší štrasburskou radnici. Ačkoli parlament zasedá ve městě každý měsíc jen na čtyři dny, z ubytování a obsluhy v průměru patnácti tisíc lidí mu plynou nemalé prostředky. V úhrnu jde o miliardy eur ročně. Štrasburku navíc statut jednoho z hostitelů evropských institucí zvyšuje prestiž, což láká další cizince k návštěvě, a tak se starostové alsaského města vždy dosud vehementně bránili jakékoli změně. Ten současný, Roland Ries, není výjimkou. Když předseda europarlamentu počátkem března zrušil první schůzi ve Štrasburku kvůli epidemii, Ries reagoval okamžitě. "Trvám na tom, že ve Štrasburku musí proběhnout dvanáct zasedání Evropského parlamentu tak, jak je to zakotveno ve smlouvě," oznámil v oficiální reakci starosta.