Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Hodinové náklady práce v ČR jsou dvanácté nejnižší v EU
07.06.2023
Náklady práce v Česku jsou 12. nejnižší v Evropské unii, dosahují zhruba 400 korun na hodinu. Jsou tak na úrovni Portugalska a Estonska, řekli na tiskové konferenci zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejnižší hodinové náklady práce v EU jsou v Bulharsku, kde činí zhruba 200 korun, nejvyšší v Lucembursku, kde dosahují zhruba 1250 korun. "Stále patříme mezi nízkonákladové ekonomiky.
To je zhruba polovina států Evropské unie, kde jsou náklady zaměstnance na hodinu práce do 500 korun," řekl Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Ve srovnání s Francií má Česko podle něj čtyřicetiprocentní náklady práce, ale 56procentní hospodářskou výkonnost. "Prostor na dohánění zde tedy stále je," řekl k možnému vývoji mezd. Jitka Erhartová z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ doplnila, že Česko loni v hodinových nákladech práce předstihlo Portugalsko. Podle představitelů ČSÚ se rozdíly v hodinových nákladech práce v zemích EU postupně snižují. Za posledních deset let byl nejvyšší růst v Bulharsku a Rumunsku, které jsou na konci žebříčku, v obou zemích se víc než zdvojnásobily. V Česku se za deset let zvýšily o 60 procent.
S
Francie našla způsob, jak bojovat s vysokými cenami potravin
19.05.2023
S rostoucí inflací se nepotýká pouze Česko, ale i další země Evropy. Zdražování se promítá i do cen potravin, s čímž se některé evropské země snaží bojovat. Rakousko zvažuje, že by některé potraviny zastropilo, Francie už k tomuto kroku přistoupila.
Rakousko zvažuje, že by se v otázce stále rostoucích cen potravin inspirovalo ve Francií. Tam se podle serveru France24 vláda dohodla s obchodníky, že dočasně nebude zvyšovat ceny některých potravin, a naopak ji sníží na nejnižší možnou úroveň.
Náklady sice ponesou obchodníci, mohou si ale sami vybrat, o jaké potraviny půjde. Rakouský ministr financí Magnus Brunner podle tamních médií tento přístup považuje za zajímavý a v pondělí o něm bude jednat.
Návrh některých politiků na snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny odmítnul. Odkázal se na zkušenosti z jiných evropských zemí, které ukazují, že tento krok se do konečných cen promítnul jen částečně nebo vůbec.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)
Nové europoslance si lidé vyberou na začátku června 2024
18.05.2023
Volby do Evropského parlamentu se v zemích sedmadvacítky mají uskutečnit od čtvrtka 6. do neděle 9. června 2024. Své zástupce si za rok vyberou i čeští voliči.
O dohodě mezi velvyslanci členských zemí při Evropské unii informovalo probíhající švédské předsednictví na twitteru. V Česku jsou hlasovacími dny tradičně pátek a sobota, takže by volby měly proběhnout 7. a 8. června.
Poslední evropské volby u nás proběhly 24. a 25. května 2019. Šest mandátů v nich získalo vítězné hnutí ANO, čtyři místa obsadila ODS. Po třech europoslancích mají Piráti i Starostové a nezávislí, po dvou KDU-ČSL a SPD. Jednu židli obsadili také komunisté.
Evropský parlament, který zasedá v belgickém Bruselu i francouzském Štrasburku, má aktuálně 705 členů. Českým zástupcům náleží 21 míst.
B
EU schválila nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami na světě
16.05.2023
Státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země.
Dříve dohodnutá pravidla dnes formálně jednomyslně potvrdili unijní ministři financí. Už v dubnu normu schválili poslanci Evropského parlamentu, nyní tak může vstoupit v platnost.
"Dnešní rozhodnutí je špatnou zprávou pro ty, kteří zneužívali kryptoaktiva ke svým nelegálním aktivitám, k obcházení sankcí EU nebo k financování války či terorismu," uvedla švédská ministryně financí, jejíž země Radě EU předsedá. Význam přijetí nových pravidel podle ministryně vzrostl v souvislosti s nedávnými událostmi na kryptoměnovém trhu, zejména pádem burzy FTX. Norma by měla lépe ochránit zájmy Evropanů, kteří do kryptoaktiv investovali.
B