Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
EU schválila nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami na světě
16.05.2023
Státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země.
Dříve dohodnutá pravidla dnes formálně jednomyslně potvrdili unijní ministři financí. Už v dubnu normu schválili poslanci Evropského parlamentu, nyní tak může vstoupit v platnost.
"Dnešní rozhodnutí je špatnou zprávou pro ty, kteří zneužívali kryptoaktiva ke svým nelegálním aktivitám, k obcházení sankcí EU nebo k financování války či terorismu," uvedla švédská ministryně financí, jejíž země Radě EU předsedá. Význam přijetí nových pravidel podle ministryně vzrostl v souvislosti s nedávnými událostmi na kryptoměnovém trhu, zejména pádem burzy FTX. Norma by měla lépe ochránit zájmy Evropanů, kteří do kryptoaktiv investovali.
B
EU chce úmluvu proti násilí na ženách schválit v létě
12.05.2023
Výraznou většinou 472 proti 62 hlasům posvětili europoslanci ve středu přistoupení Evropské unie k úmluvě o potírání domácího a sexuálně motivovaného násilí. Švédové coby nynější předsedové EU tak mohou celý proces dokončit a dát v červnu hlasovat o "Istanbulu" mezi členskými státy, což je i jejich ambice. Pokud by úmluva prošla, jak se předpokládá s ohledem na to, že v tomto případě není potřeba souhlas všech, přistoupení EU k tolik diskutovanému dokumentu by bylo definitivně stvrzeno.
Co to ale bude znamenat pro Česko a dalších pět států sedmadvacítky, které ho neratifikovaly? Po právní stránce bezprostředně nic. Česko nebude nuceno dokument schválit ani nebude porušovat právo EU. Istanbulská úmluva pochází z dílny jiné organizace, Rady Evropy. Přistoupení k ní ze strany EU se bude vztahovat jen na unijní instituce a oblasti, v nichž má unie kompetence. Odvolávat se na obsah úmluvy tak budou moci ženy a muži pracující v unijních institucích nebo případné oběti při výkladu evropského práva. Například žadatelka o azyl v unii ze třetí země, která se stala terčem sexuálního útoku a bude se bránit před soudem. Naopak třeba trestní sazby za znásilnění, které se napříč státy EU velmi liší, přistoupení k úmluvě neovlivní. "Je možné, že vyvstanou nejasnosti ve výkladu úmluvy v praxi kvůli tomu, že několik zemí EU ji neratifikovalo a většina ano. Jednoznačný výklad by pak přinesly až soudy," řekl serveru Aktuálně.cz polský europoslanec Lukasz Kohut, který měl projednání dokumentu v Evropském parlamentu na starosti coby zpravodaj.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Největším rizikem pro evropské automobilky jsou elektromobily z Číny
11.05.2023
Ve zprávě to uvedla německá pojišťovna Allianz. Pokud politici nepřijmou odpovídající opatření, může čínská konkurence evropské výrobce podle této studie do roku 2030 připravit na zisku o sedm miliard eur (163,5 miliardy Kč) ročně. Českou ekonomiku by podle zprávy mohla čínská konkurence připravit až o 0,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). "Evropskému automobilovému průmyslu jde o hodně: čtyři z pěti automobilů prodaných v Evropě se montují na místě," uvádí zpráva.
Připomíná také, že Evropa se stala cílem čínského vývozu, když ve Spojených státech začal platit zákon o omezování inflace (IRA). Na letošní rok americký zákon IRA vyžaduje, aby 50 procent komponentů baterií bylo vyrobeno nebo smontováno v Severní Americe, aby bylo možné získat daňovou úlevu 3750 dolarů (přes 80.000 Kč). Dalších 3750 dolarů je letos podmíněno tím, že 40 procent kritických minerálů pochází ze Spojených států nebo od jejich partnera ve volném obchodu. V obou případech se tento poměr s postupem let zvyšuje.
S
Nejsme proti Euru 7, ale ať platí později
28.04.2023
Průmyslové a zaměstnavatelské svazy žádají o odklad účinnosti plánované emisní normy Euro 7 o čtyři roky pro nové typy vozidel a o pět let pro již existující modely. Uvádí to společná deklarace, kterou v pondělí pod taktovkou Hospodářské komory ČR podepsaly také Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení automobilového průmyslu a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Organizace zároveň požadují zrušení či úpravy některých technických požadavků, jako je palubní monitorování emisí stanovených znečisťujících látek. Argumentují i tím, že například požadovaná čidla pro emise amoniaku či oxidu dusnatého či dusičitého doposud neexistují a ani v blízké budoucnosti na trhu nemají být k dispozici.
„Není to tak, že bychom Euro 7 nechtěli vůbec. Je to o tom, jak normu naopak zlepšit, případně rozvolnit některé zbytečně napjaté termíny tak, abychom všichni mohli směřovat tam, kam chceme – tedy k dlouhodobému zlepšení klimatické situace nejen v Evropě,“...
J