Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Omezení příchutí e-cigaret může vést k návratu k běžným cigaretám
13.03.2023
Evropská komise nedávno spustila veřejnou konzultaci k další možné regulaci tabákových a nikotinových výrobků. Podle Komory elektronického vapování (KEVAP) se může týkat například omezení příchutí elektronických cigaret nebo povinného označování výrobků, diskutuje se také o zavedení spotřební daně.
Podle průzkumu agentury Ipsos by zhruba pětina uživatelů v případě zdražení přešla zpět ke klasickým cigaretám, třetina by spotřebu omezila. V ČR letos v říjnu začne platit zákaz prodeje zahřívaného tabáku s charakteristickou příchutí, který již platí pro klasické cigarety, nebo tabáku k ručnímu balení. Poslední Národní výzkum užívání tabáku Státního zdravotního ústavu uvádí, že v roce 2021 užívalo elektronické cigarety 7,4 procenta a zahřívaný tabák sedm procent populace.
Průzkumu Ipsos letos uvedl, že 22 procent uživatelů elektronických cigaret by se v případě zdražení vrátilo ke klasickým cigaretám, 24 procent by začalo používat levnější alternativy a 34 procent by omezilo spotřebu. V případě zákazu příchutí by se podle průzkumu ke klasickým cigaretám vrátilo 16 procent uživatelů. Berdych také upozornil na to, že zdražení nebo zákaz příchutí může vést k tomu, že lidé si budou náplně vytvářet z volně dostupných výrobků. "Neodborné zacházení či nekontrolované výrobky s sebou přitom také přinášejí zdravotní rizika," doplnil.
S
ČR loni získala z rozpočtu Evropské unie o 61,2 miliardy korun více, než do něj odvedla
09.02.2023
Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 10,3 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Informovalo o tom ministerstvo financí.
Předloni Česko získalo včetně peněz z plánu obnovy 88,4 miliardy korun. Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2022 zaplatila do rozpočtu EU 809,8 miliardy korun a získala z něj 1,82 bilionu korun. Od vstupu do EU tak celková čistá pozice ČR činí 1,01 bilionu korun. Při započtení příjmů z NGEU činí čistá pozice 1,05 bilionu korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Členské země EU se dohodly na cenových stropech na ropné produkty z Ruska
06.02.2023
Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v pátek dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska dovážené do mimounijních zemí. Informovalo o tom švédské předsednictví EU. U nafty bude podle unijních činitelů strop činit 100 dolarů a u topných olejů 45 dolarů za barel. Opatření vstoupí v platnost v neděli, až jej členské země formálně schválí a potvrdí skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Souběžně začne platit i úplný zákaz dovozu ropných produktů do EU. Cílem je snížit příjmy, které má Rusko z vývozu nafty a dalších produktů, a omezit tak možnosti financování válečné agrese na Ukrajině.
Unie spolu s G7 a s Austrálií už od 5. prosince zavedla maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Stejným způsobem budou fungovat i cenové limity u ropných produktů. "Evropské společnosti budou mít zakázáno zprostředkovat, financovat, přepravovat či jakkoli se podílet na těchto dodávkách, pokud nebude jejich cena rovna či nižší než stanovený strop," řekl novinářům jeden z unijních činitelů.
V
Nezaměstnanost v EU zůstala v prosinci na 6,1 procenta, nejnižší zůstává v Česku
03.02.2023
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v prosinci podle sezonně přepočtených údajů činila 6,1 procent, a zůstala tak na listopadové úrovni. Meziročně se snížila o 0,3 procentního bodu. Nejnižší zůstává v České republice, kde klesla na 2,3 procenta z listopadových 2,6 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
V zemích eurozóny činila nezaměstnanost 6,6 procenta a proti předchozímu měsíci se rovněž nezměnila. Předloni v prosinci míra nezaměstnanosti v zemích platících eurem činila sedm procent.
Eurostat odhaduje, že v prosinci bylo v celé EU bez práce 13,148 milionu lidí, z toho 11,048 milionu v eurozóně. Proti listopadu se počet nezaměstnaných zvýšil o 28 000 v EU a o 23 000 v eurozóně. Ve srovnání s předloňským prosincem byl počet nezaměstnaných v celé unii nižší o 518 000 a v zemích platících jednotou evropskou měnou o 494 000.
Kromě České republiky byla míra nezaměstnanosti pod třemi procenty i v Německu a Polsku. Naopak nejvyšší nezaměstnanost je nadále ve Španělsku (13,1 procenta) a v Řecku (11,6 procenta), v obou zemích se však od předloňského prosince snížila.
V