Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nezaměstnanost v EU zůstala v prosinci na 6,1 procenta, nejnižší zůstává v Česku
03.02.2023
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v prosinci podle sezonně přepočtených údajů činila 6,1 procent, a zůstala tak na listopadové úrovni. Meziročně se snížila o 0,3 procentního bodu. Nejnižší zůstává v České republice, kde klesla na 2,3 procenta z listopadových 2,6 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
V zemích eurozóny činila nezaměstnanost 6,6 procenta a proti předchozímu měsíci se rovněž nezměnila. Předloni v prosinci míra nezaměstnanosti v zemích platících eurem činila sedm procent.
Eurostat odhaduje, že v prosinci bylo v celé EU bez práce 13,148 milionu lidí, z toho 11,048 milionu v eurozóně. Proti listopadu se počet nezaměstnaných zvýšil o 28 000 v EU a o 23 000 v eurozóně. Ve srovnání s předloňským prosincem byl počet nezaměstnaných v celé unii nižší o 518 000 a v zemích platících jednotou evropskou měnou o 494 000.
Kromě České republiky byla míra nezaměstnanosti pod třemi procenty i v Německu a Polsku. Naopak nejvyšší nezaměstnanost je nadále ve Španělsku (13,1 procenta) a v Řecku (11,6 procenta), v obou zemích se však od předloňského prosince snížila.
V
Koruna je vůči euru nejsilnější od roku 2008
27.01.2023
Posilování koruny vůči euru snižuje zájem firem o zajištění proti kurzovým pohybům. Česká měna se aktuálně dostala na nejsilnější úrovně od podzimu 2008. V úterý se jedno euro prodávalo na mezibankovním trhu za 23,85 koruny.
„Zájem českých exportérů o zajištění byl intenzivnější přibližně od druhé poloviny roku 2021 až do podzimu 2022. Mezi létem 2021 a polovinou roku 2022 vzrostl zhruba trojnásobně,“ říká manažer obchodů treasury pro firemní klienty České spořitelny Tomáš Picek. „V posledních měsících zájem slábne, protože koruna je silnější a úrokový diferenciál (rozdíl mezi úrokovými sazbami v eurozóně a Česku – pozn. red.) se snižuje,“ dodává Picek.
V
Ruský Gazprom pokračuje ve snižování dodávek plynu do Evropy přes Ukrajinu
23.01.2023
Ruská plynárenská společnost Gazprom pokračuje ve snižování dodávek zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. Firma oznámila, že dnes budou tyto dodávky činit 25,1 milionu krychlových metrů. Již v úterý je zredukovala na 32,6 milionu krychlových metrů, tedy o zhruba osm procent proti předchozím několika dnům. Od 6. do 16. ledna se dodávky pohybovaly mezi 35,4 a 35,5 milionu krychlových metrů denně. Po většinu loňského druhého pololetí přitom přesahovaly 40 milionů krychlových metrů denně.
Kreml na otázky ohledně poklesu dodávek reagoval sdělením, že jde o obchodní záležitost. "Je to otázka pro firmu (Gazprom)," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Mluvíme tu o komerčních dodávkách, je to firemní informace," dodal.
Nejmenovaný obchodník s plynem řekl, že za současným poklesem dodávek přes Ukrajinu stojí kombinace dvou faktorů, a to nižší poptávky po plynu a poklesu důvěry kupců ve spolehlivost firmy Gazprom.
V
Plyn pro evropský trh poprvé po více než roce zlevnil pod 60 eur za MWh
16.01.2023
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes sestoupila pod 60 eur (zhruba 1440 Kč) za megawatthodinu (MWh), za jejím poklesem stojí mírná zima a vysoká úroveň zásob. Plyn je tak nyní ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nejlevnější za více než rok.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v únoru v TTF sestoupila až asi na 59 eur za MWh. Kolem 10:00 SEČ vykazovala pokles přibližně o sedm procent a nacházela se v těsné blízkosti 60 eur za MWh.
v