Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Plyn pro evropský trh poprvé po více než roce zlevnil pod 60 eur za MWh
16.01.2023
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes sestoupila pod 60 eur (zhruba 1440 Kč) za megawatthodinu (MWh), za jejím poklesem stojí mírná zima a vysoká úroveň zásob. Plyn je tak nyní ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nejlevnější za více než rok.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v únoru v TTF sestoupila až asi na 59 eur za MWh. Kolem 10:00 SEČ vykazovala pokles přibližně o sedm procent a nacházela se v těsné blízkosti 60 eur za MWh.
v
Nezaměstnanost v EU zůstává na šesti procentech, v Česku vzrostla
12.01.2023
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii zůstala v listopadu na říjnové hodnotě šesti procent. Beze změny setrvala i nezaměstnanost v 19 zemích platících eurem, kde činila 6,5 procenta. Nejmenší zastoupení lidí bez práce bylo z celé sedmadvacítky unijních zemí i nadále v České republice, přestože nezaměstnanost v zemi vzrostla o polovinu procentního bodu na 2,7 procenta. Ve své zprávě to dnes na základě sezonně přepočtených údajů oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
V listopadu 2021 dosahovala míra nezaměstnanosti v celé EU 6,5 procenta a v eurozóně 7,1 procenta.
Eurostat odhaduje, že v předposledním měsíci loňského roku bylo v EU bez práce 12,950 milionu lidí, z toho 10,849 milionu v eurozóně. Ve srovnání s říjnem počet nezaměstnaných v EU vzrostl o deset tisíc, v zemích platících eurem jich dva tisíce ubyly.
Mírně vzrostla nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 25 let. Zatímco v říjnu jich v EU i v eurozóně bylo 15 procent, v listopadu to bylo 15,1 procenta. Nezaměstnanost mezi muži v EU zůstala stejně jako v říjnu 5,7 procenta, u žen stejně jako v desátém měsíci roku činila 6,4 procenta.
Nejnižší nezaměstnanost po Česku si stejně jako v předchozím měsíci udržely se třemi procenty Německo a Polsko. Největší zastoupení nezaměstnaných bylo v souladu s dlouhodobými statistikami ve Španělsku (12,4 procenta) a Řecku (11,4 procenta).
V
Inflace v eurozóně v prosinci nečekaně výrazně klesla a je na 9,2 procenta
06.01.2023
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadové hodnoty 10,1 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Tempo růstu cen zpomalilo druhý měsíc v řadě a pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Ti počítali s poklesem těsně pod deset procent. V meziměsíčním srovnání ceny v 19 zemích platících eurem klesly o 0,3 procenta. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii, která statistický úřad zveřejní v polovině ledna.
K vysoké inflaci nadále přispívaly zejména energie, které v prosinci meziročně zdražily o 25,7 procenta, což je ale výrazně méně než listopadových 34,9 procenta. V meziměsíčním srovnání energie o 6,5 procenta zlevnily.
Naopak mírně zrychlilo zdražování potravin, alkoholu a tabákových výrobků. Jejich ceny se v prosinci podle dnešního odhadu meziročně zvýšily o 13,8 procenta, kdežto v listopadu to bylo o 13,6 procenta. Neenergetické průmyslové zboží meziročně zdražilo o 6,4 procenta a služby o 4,4 procenta. To je v obou případech mírně vyšší míra inflace než v listopadu.
V
Plyn pro evropský trh dál zlevňuje, dopoledne se dostal k 70 eurům za MWh
02.01.2023
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh první obchodní den letošního roku pokračuje v poklesu. Dopoledne vykazoval klíčový termínový kontrakt na plyn pokles o více než sedm procent, a cena se tak dostala k 70 eurům (1692 Kč) za megawatthodinu (MWh). Plyn je nyní nejlevnější od druhé poloviny loňského února, tedy od doby, než začala válka na Ukrajině. K nízkým cenám teď přispívá hlavně teplé počasí a s tím související nižší poptávka.
Kolem 11:00 SEČ se cena plynu s dodáním v únoru ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 74 eur za MWh, a proti poslednímu obchodnímu dnu loňského roku tak vykazovala pokles téměř o tři procenta. Cena plynu v Evropě klesá už asi tři týdny, ceny v TTF jsou pro evropský trh určující. Dlouhodobě klesají i velkoobchodní cena elektřiny.
Meteorologové předpovídají, že v příštích dvou týdnech budou teploty ve většině regionů v Evropě nad průměrem pro toto roční období. Díky tomu se Evropa bude schopna vyhnout nejhoršímu scénáři v podobě brzkého vyčerpání zásobníků na plyn už v zimních měsících. Za prosinec se cena plynu snížila asi o 47 procent díky tomu, že chybějící ruský plyn se Evropě podařilo z velké části nahradit dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG), hlavně ze Spojených států.
V