Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Cena plynu pro evropský trh sestoupila pod 90 eur za megawatthodinu
23.12.2022
Cena plynu pro evropský trh dnes pokračovala v poklesu a sestoupila pod 90 eur (zhruba 2200 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dolů ji tlačí příchod teplejšího počasí a pokračující dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vykazovala kolem 10:30 SEČ pokles o zhruba sedm procent a pohybovala se blízko 85 eur za MWh.
"Za poklesem stojí zejména prognózy teplejšího a větrnějšího počasí pro příští týdny. Dodávky LNG do Evropy navíc zůstávají na vysoké úrovni," uvedla společnost Energi Denmark, která se zabývá obchodováním s energiemi.
Cena plynu se nyní nachází na podobné úrovni jako zhruba před rokem. Zůstává však výrazně vyšší než před dvěma lety, kdy se pohybovala v blízkosti 15 eur za MWh. Cena se začala výrazně zvyšovat loni na podzim. Letos v srpnu se kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur za MWh.
V
Po Fedu zvyšují úroky i ECB a Britové
16.12.2022
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.
ECB zahájila zvyšování úroků v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak ECB základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. Nyní tempo zvyšování zpomalila, protože se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.
V
Inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla
16.12.2022
Míra inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl proti předchozímu měsíci klesla, stále však zůstává vysoko nad průměrem minulých let. Tempo růstu cen se snížilo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta, oznámil v pátek statistický úřad Eurostat.
V Česku naopak po říjnovém zpomalení nabral meziroční růst cen na tempu a listopadová hodnota inflace 17,2 procenta je pátá nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.
V
Evropská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o půl bodu
16.12.2022
Evropská centrální banka podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se Evropská centrální banka snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém čtvrtečním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.
Evropská centrální banka zahájila zvyšování úroků v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak Evropská centrální banka základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. Nyní tempo zvyšování zpomalila, protože se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.
V