Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská investiční banka poskytne ČEZu rekordní úvěr přes 19 miliard korun
12.12.2022
Evropská investiční banka poskytne energetické společnosti ČEZ úvěr 790 milionů eur (zhruba 19,2 miliardy korun) na modernizaci a rozšíření její distribuční sítě a připojování nových obnovitelných zdrojů energie. V pondělí o tom informovala společnost ČEZ. Podle ní jde o dosud nejvyšší půjčku od Evropské investiční banky pro subjekt z Česka.
Nová infrastruktura vybudovaná i za peníze od Evropské investiční banky podle ČEZ umožní zapojit do sítě nové obnovitelné zdroje energie o výkonu až 2,2 gigawattů.
"Nový úvěr od Evropské investiční banky nám pomůže urychlit modernizaci distribuční sítě a připojovat nové obnovitelné zdroje, které Česko potřebuje ke splnění svých klimatických cílů a posílení své energetické bezpečnosti a stejně tak i energetické nezávislosti našich zákazníků," uvedl finanční ředitel společnosti ČEZ Martin Novák.
ČEZ je největší česká energetická firma a jejím majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Skupina za tři čtvrtletí letošního roku zvýšila čistý zisk meziročně z 6,7 miliardy na 52,3 miliardy korun, téměř ho tak zosminásobila. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun.
V
Centrální banka vyzvala k přepracování navrhovaných pravidel k omezení cen plynu
09.12.2022
Navrhovaná pravidla Evropské unie k omezení růstu cen zemního plynu by mohla ohrozit finanční stabilitu v eurozóně a je zapotřebí je přepracovat. Uvedla to podle agentury Reuters Evropská centrální banka (ECB) ve svém oficiálním stanovisku. Varovala, že ačkoliv cílem pravidel je omezení mimořádných výkyvů cen plynu, jejich výsledkem by mohl být přesný opak.
Sjednotit pohled zatím rozdělených zemí Evropské unie na možné zavedení cenového stropu pro případ výrazného zdražení plynu se v těchto dnech pokouší české předsednictví bloku. Skupina zemí v čele s Německem stále dává najevo nesouhlas s jakýmkoli omezováním cen.
Podle diplomatů proto není vyloučeno, že se na mimořádném jednání ministrů energetiky příští úterý dohodu opět nepovede uzavřít. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že podle jejího přesvědčení se do konce roku země na podobě stropu shodnou.
V
Země EU dohodly postup ohledně ochrany řemeslných a průmyslových výrobků
05.12.2022
Stovky druhů tradičních evropských výrobků včetně českého křišťálu jsou o krok blíž k zahrnutí do systému ochranných označení Evropské unie. Unijní ministři totiž dnes přijali stanovisko k návrhu o ochraně řemeslných a průmyslových výrobků. Cílem je zaručit autenticitu produktů, které jsou spojeny s konkrétním regionem.
Unie v současnosti vymáhá pravidla o ochraně takzvané geografické indikace u mnoha druhů potravin, jako jsou parmazán, šampaňské víno či třeboňský kapr. Návrh předložený v dubnu Evropskou komisí (EK) by vytvořil podobný systém pro výrobky, jako je sklo z benátského ostrova Murano, druh porcelánu vyráběný ve francouzském Limoges nebo český křišťál a granát. Unijní exekutiva očekává, že se ochrana dotkne zhruba 800 produktů.
"Toto nařízení zaručí kvalitu a autenticitu výrobků prodávaných v EU," uvedl v prohlášení český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na jednání Rady EU, kterému předsedá, předtím ministři sedmadvacítky schválili několik úprav v textu EK. Cílem zásahů je sladit připravovanou normu s existujícími pravidly a vyjasnit podmínky pro registraci ochranných známek.
V
Země EU dohodly postup ohledně ochrany řemeslných a průmyslových výrobků
02.12.2022
Stovky druhů tradičních evropských výrobků včetně českého křišťálu jsou o krok blíž k zahrnutí do systému ochranných označení Evropské unie. Unijní ministři totiž dnes přijali stanovisko k návrhu o ochraně řemeslných a průmyslových výrobků. Cílem je zaručit autenticitu produktů, které jsou spojeny s konkrétním regionem.
Unie v současnosti vymáhá pravidla o ochraně takzvané geografické indikace u mnoha druhů potravin, jako jsou parmazán, šampaňské víno či třeboňský kapr. Návrh předložený v dubnu Evropskou komisí (EK) by vytvořil podobný systém pro výrobky, jako je sklo z benátského ostrova Murano, druh porcelánu vyráběný ve francouzském Limoges nebo český křišťál a granát. Unijní exekutiva očekává, že se ochrana dotkne zhruba 800 produktů.
"Toto nařízení zaručí kvalitu a autenticitu výrobků prodávaných v EU," uvedl v prohlášení český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na jednání Rady EU, kterému předsedá, předtím ministři sedmadvacítky schválili několik úprav v textu EK. Cílem zásahů je sladit připravovanou normu s existujícími pravidly a vyjasnit podmínky pro registraci ochranných známek.
V