Evropská komise uvolnila Česku dotace ve výši více než 700 milionů eur
02.04.2024
Evropská komise uvolnila Česku dotace v objemu 702 milionů eur (17,7 miliardy korun) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize.
Komise to uvedla ve svém prohlášení. O souhlasu s výplatou těchto peněz informovala unijní exekutiva již v únoru. Česko podle komise splnilo podmínky, aby mohlo další finance z Národního plánu obnovy získat.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Koruna dál sílí, nahrává jí boj s inflací i optimismus
07.01.2022
Česká koruna vstoupila do nového roku úspěšně, ve čtvrtek se vůči euru dostala na nejsilnější úroveň od září 2012. Měna nepřetržitě posiluje už od konce listopadu a analytici očekávají, že minimálně do konce kvartálu bude dál růst. Zpevňování už ale nebude tak výrazné, takže ten, kdo si chce vyměnit eura například na lyžování v Alpách, chybu neudělá ani nyní.
Koruna posiluje zejména díky opakovanému zvyšování úrokových sazeb, ke kterému se uchýlila Česká národní banka (ČNB) v rámci boje se sílící inflací. Koncem prosince zvedla základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, a ta se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 2008. "Důvody, proč koruna na začátku letošního roku prudce posílila, je nutné hledat již v předvánočním zasedání bankovní rady ČNB, na kterém centrální bankéři výrazně zvýšili sazby a navíc avizovali další rychlé utahování měnové politiky v letošním prvním čtvrtletí," vysvětlil pro on-line deník Aktuálně.cz analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák s tím, že korunové úrokové sazby jsou tak výrazně vyšší než ty eurové, což přitahuje měnové investory. Důsledkem je tedy vyšší poptávka po koruně a její zdražování - posilování kurzu.
V
Plán zařadit jádro a plyn mezi čisté zdroje je pro Rakousko nepřijatelný
05.01.2022
Plán Evropské komise zařadit za určitých podmínek jádro a zemní plyn mezi zelené investice je pro Rakousko nepřijatelný. Uvedla to dnes rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová, která již dříve v této věci pohrozila žalobou. Vídeň podle ní na evropské úrovni počítá s podporou Berlína a Madridu, informovala dnes agentura APA.
Záměrem Bruselu je dát takzvanou taxonomií návod investorům, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze. Podle návrhu komise by investice do nových jaderných elektráren měly být označovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy a pokud bude předložen konkrétní plán pro nakládání s vysoce radioaktivním odpadem nejpozději po roce 2050. Kromě toho by nové elektrárny musely získat stavební povolení nejpozději do roku 2045. Také investice do nových plynových elektráren by měly mít možnost být po přechodnou dobu za přísných podmínek označeny za ekologické.
Ministryně za Zelené Gewesslerová o víkendu uvedla, že Rakousko chystá proti plánu Bruselu právní kroky, pokud bude přijat za současných podmínek. Nyní sdělila, že chce odpor proti záměru komise koordinovat s Německem a Španělskem a vytvořit tak v této otázce širší spojenectví. Vlády v Berlíně i Madridu již oznámily, že plán nepodpoří.
V
Brusel dává za pravdu ekologům
31.12.2021
Celkem šedesát stránek dotazů a připomínek zaslala Evropská komise české straně k jejímu návrhu zemědělského plánu. Na jeho základě se má mezi domácí farmáře rozdělit během příštích pěti let 140 miliard korun z EU. Nejasnosti se podle reakce Bruselu týkají především oblasti ochrany přírody, podpory ekologického zemědělství nebo opatření na zmírnění dopadů klimatické změny.
Návrh takzvaného strategického plánu Společné zemědělské politiky připravený ministerstvem zemědělství za vlády Andreje Babiše (ANO) kritizovaly již dříve ekologické organizace i Asociace soukromého zemědělství zastupující spíše menší farmáře. S jeho podobou jsou naopak spokojené Agrární komora nebo Zemědělský svaz, jejichž členy jsou i nejvlivnější zemědělci v zemi.
V
EU se pře o podporu jádra jako zelené investice
17.12.2021
Otázka zařazení jádra mezi klimaticky šetrné zdroje energie dnes rozděluje prezidenty a premiéry zemí Evropské unie na summitu v Bruselu. Skupina států včetně Česka navrhla prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic. Rakouský kancléř Karl Nehammer podporovaný několika dalšími zeměmi se však postavil proti a shoda zatím není.
Lídři jsou rozděleni i v pohledu na regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou požaduje zejména Polsko a Česko. Debata se proto přesunula k dalším tématům a k energiím by se měla vrátit později. Šéfové států se týden před dlouho očekávaným rozhodnutím komise přou o to, jakými dostupnými zdroji budou moci členské země nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí, jehož se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat. "Odmítáme, aby jádro zůstalo v investiční nevýhodě," uvedl slovenský premiér Eduard Heger, podle něhož skupina států vyzvala komisi, aby do Vánoc jádro na seznam zařadila. Spolu s Českem, Polskem a několika dalšími zeměmi chtějí tento závazek prosadit do závěrů vrcholné schůzky. Rakouský kancléř byl však rázně proti. "Jsme proti označování jaderné energie za zelenou," prohlásil při příchodu na svůj první summit a podle diplomatického zdroje to zopakoval i přímo v jednacím sále. Jeho postoj podporuje například Lucembursko, větší skupina zemí včetně vlivné Francie však prosazuje jádro.
V