Evropská komise uvolnila Česku dotace ve výši více než 700 milionů eur
02.04.2024
Evropská komise uvolnila Česku dotace v objemu 702 milionů eur (17,7 miliardy korun) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize.
Komise to uvedla ve svém prohlášení. O souhlasu s výplatou těchto peněz informovala unijní exekutiva již v únoru. Česko podle komise splnilo podmínky, aby mohlo další finance z Národního plánu obnovy získat.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Britská mobilní banka získává na oblibě
14.01.2019
Když má člověk vrátit dvě stě korun kolegovi, který za něj zaplatil oběd, často bývá snazší si vybrat z bankomatu a splatit dluh v hotovosti. Druhá varianta, tedy zeptat se na jeho účet, pracně naťukat dlouhou řadu čísel do internetového bankovnictví a nakonec den dva čekat, než se částka kolegovi připíše na účet, je zkrátka moc náročná. Rozvoj bankovních aplikací pro chytré telefony však situaci začíná měnit.
Dobrým příkladem je britská mobilní banka Revolut, která funguje jako předplacená platební karta spojená s aplikací, skrz niž kontroluje uživatel zůstatek na účtu či zadává platby. Když dá aplikaci přístup do telefonního seznamu, Revolut mu rovnou vypíše seznam všech jeho kontaktů, které aplikaci používají a tuto funkci jí povolily. Poslat dvě stě korun je pak záležitost jednoho kliku. Uživatel může k platbě rovnou připojit i krátkou zprávu. Pohled do telefonního seznamu novináře, který je logicky poměrně rozsáhlý a zahrnuje telefonní čísla spousty lidí z ekonomické sféry, nabízí výmluvný obrázek o tom, jaký druh uživatelů má o novinky tohoto typu zájem: Revolut aktivně používá řada novinářových kontaktů ze startupového prostředí, ale i tiskoví mluvčí či elitní zaměstnanci klasických tradičních bank.
Česko dostalo z EU zatím jen čtvrtinu dotací
11.01.2019
Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 25 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 145,6 miliardy korun z celkově přidělených 582,9 miliardy. Všech deset operačních programů splnilo do konce roku podmínky čerpání, Česko tak zatím nemusí unii nic vracet. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj, které je za čerpání dotací zodpovědné. Smluvně zajištěno má Česko 391,4 miliardy korun, tedy 67,1 procenta.
"Česká republika splnila první zkoušku, neboť všem jednotlivým resortům operačních programů se podařilo do konce roku odeslat do Evropské komise žádosti o platbu plnící limit pravidla N+3. Podařilo se tak vyčerpat všechny peníze, které byly přiděleny v roce 2014 a 2015, kdy byly programy schváleny," uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Pravidlo N+3 znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. V minulém programovém období muselo Česko v prvním roce, kdy bylo nutné toto pravidlo splnit, Evropské unii vrátit 11,5 miliardy korun. V dodržení pravidla N+3 si nejlépe vedly Program rozvoje venkova a operační program Zaměstnanost. Odborníci však dlouhodobě poukazují na to, že splnění takzvaných měkkých programů, pod které patří například rekvalifikace, školení nebo semináře, není takový problém. Podle nich je třeba peníze nasměrovat zejména do infrastrukturních staveb. Naopak jen těsně splnil podmínku program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kde má Česko problémy s čerpáním dotací na vysokorychlostní internet.
Přebytek zahraničního obchodu v stoupl na 20,2 miliardy korun
09.01.2019
Přebytek zahraničního obchodu České republiky v listopadu meziročně stoupl o 8,9 miliardy korun na 20,2 miliardy korun. Bilanci pozitivně ovlivnil především vyšší vývoz motorových vozidel. Opačný vliv mělo prohloubení deficitu obchodu s minerálními palivy a chemickými látkami. Vyplývá to z předběžných výsledků, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Vývoz v listopadu vzrostl meziročně o 9,7 procenta na 347,7 miliardy korun. Dovoz stoupl o 7,1 procenta na 327,5 miliardy korun. Loňský listopad měl o jeden pracovní den více než listopad 2017.
Německé dálnice ještě rok a tři čtvrtě zdarma
04.01.2019
Řidiči, včetně těch českých, musí počítat s tím, že v Německu budou platit dálniční poplatky i za osobní auta od října příštího roku. O termínu informoval spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU). Původně chtělo Německo bouřlivě probírané mýtné zavést už letos.
"(Rok) 2019 začíná dobrou zprávou - mýtné pro osobní auta může odstartovat v říjnu 2020," napsal na twitteru Scheuer, podle něhož systém povede k větší spravedlnosti na německých silnicích, protože za jejich použití budou nově platit i cizinci. Radost z nového systému ale rozhodně nesdílí všichni. Bývalý český premiér Bohuslav Sobotka ho dříve označil za diskriminační a Rakousko kvůli němu spolkovou republiku dokonce zažalovalo. Důvodem je to, že mýtné budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o tuto částku sníží daň z motorových vozidel, kterou už nyní přispívají na rozvoj zdejší dopravní infrastruktury. Německo počítá s tím, že výše mýtného pro osobní auta se bude lišit podle objemu motoru a množství emisí, které produkuje. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (64 až 644 Kč), dvouměsíční od sedmi do 50 eur (180 až 1287 Kč). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur (3347 Kč). Českého řidiče vlastnícího vůz Škoda Octavia, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, roční mýtné vyjde na 100 eur (2576 korun).