Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Prezidentští kandidáti se kloní k přijetí eura, proti se vyslovili jen dva z nich
31.10.2022
Většina prezidentských kandidátů se kloní k tomu, aby se Česká republika připravovala na přijetí eura nebo se o přistoupení k měnové unii vedla vážná debata. V anketě ČTK se proti přijetí eura do roku 2028, tedy konce mandátu příštího prezidenta republiky, postavili pouze dva ze sedmi oslovených kandidátů.
Euro odmítají bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková a podnikatel Karel Janeček. Vitásková uvedla, že by nebyla zastánkyní zavedení eura během svého prezidentského mandátu ani poté. "V této ekonomicky a politicky rozbouřené době to považuji za další snížení životní úrovně našich občanů," uvedla.
Proti se postavil také Janeček, podle kterého nenastala vhodná doba. "Výhodnější je pro nás mít českou korunu. Jsem přesvědčen, že zvláště v této kritické situaci je lepší mít vlastní měnu, a to z důvodu nezávislosti a abychom neztratili kontrolu nad naší monetární politikou," napsal. Dodal, že na Česko by také bez eura ekonomicky méně dopadly případné nesoulady a konflikty.
Pro přijetí eura se jako občan naopak vyslovil generál Petr Pavel. Je přesvědčený, že i z ekonomického hlediska by to bylo namístě. "V Česku jsme z toho udělali velké politikum, aniž bychom lidem přesně vysvětlili výhody a nevýhody. Realita nás přitom pomalu předbíhá, protože mnoho firem už na platební styk v eurech přešlo," poznamenal.
Inicioval by debatu o přijetí eura, netlačil by ale na přechod ke konkrétnímu datu za každou cenu. Je třeba to podle něj udělat promyšleně v okamžiku, kdy to pro Česko bude ekonomicky výhodné.
V
Evropská centrální banka podle očekávání zvedla základní úrok
28.10.2022
Evropská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně.
Banka zahájila zvyšování úroků v červenci. Základní úrok tehdy stoupl na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016. V září pak banka základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta.
V
Cena plynu pro evropský trh se vrátila k poklesu
21.10.2022
Cena plynu pro evropský trh se po čtvrtečním růstu vrátila k poklesu. Krátce před polednem vykazoval termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku pokles přibližně o deset procent na 114 eur (2800 korun) za megawatthodinu. Cena ale zůstává výrazně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za megawatthodinu.
Ve čtvrtek se cena kontraktu zvýšila, zatímco po většinu týdne klesala. Za poklesem stojí teplé počasí, vysoká úroveň zásob a dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Ke snížení ceny přispívají podle obchodníků také pokračující jednání Evropské unie ohledně intervence na trhu.
V
Německý parlament schválil až 200 miliard eur na regulaci cen energií
21.10.2022
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Německo chce fond pro financování úlev používat od letošního roku až do roku 2024. Na to kancléř Olaf Scholz opakovaně upozorňuje, když objem fondu před kritiky hájí. Poukazuje také na to, že peníze z fondu pomohou překlenout dopady energetické krize také v těch případech, u nichž se řešení hledalo již dříve a u kterých byly původně plánovány jiné cesty financování.
Německo původně zvažovalo přenést část zvýšených nákladů za nákup plynu na spotřebitele a schválilo kvůli tomu poplatek za obstarání plynu. Tyto peníze měly získat energetické společnosti, kterým by kvůli vysokým cenám plynu a nejistým dodávkám z Ruska hrozil úpadek. Poplatek se však vláda rozhodla zrušit a pomoc financovat z fondu.
V