Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ECB razantně zvýšila základní úrok
09.09.2022
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.
„Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla banka ve zprávě. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
„ECB podle očekávání sazby zvyšuje v reakci na inflační tlaky v eurozóně. Stále jsou ale výrazně nižší než sazby ČNB, což bude mít za následek pokračování probíhající euroizace české ekonomiky. Úvěrování v eurech je totiž pro firmy i za těchto podmínek stále výrazně výhodnější než v korunách, čehož podniky logicky využívají. To vytváří tlak na faktickou adaptaci eura i v dalších českých firmách v dodavatelských řetězcích a také na přelévání eura do dalších účetních úkonů - například do cenotvorby,“ míní Jan Brázda, partner PwC a expert na financování.
| Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
ECB nyní úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Banka dnes také snížila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 2,1 procenta. Odhad letošního růstu ale mírně zvýšila, a to na 3,1 procenta z dosavadních 2,8 procenta.
V
Evropská komise chce cenový strop na ruský plyn a povinné omezení spotřeby elektřiny
09.09.2022
Evropská komise navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Vedle toho exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům nebo s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách. Ve středu to uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí.
Páteční jednání svolalo české předsednictvím v Radě Evropské unie. Zástupci vlád se na něm budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií, které souvisejí i s omezováním dodávek ruského plynu.
"Jsme konfrontováni s astronomickými cenami energií pro domácnosti a firmy a s enormními výkyvy trhu. Proto předložíme sérii okamžitých opatření, která ochrání zranitelné spotřebitele a firmy a pomůžou jim, aby se adaptovali," prohlásila šéfka unijní exekutivy.
Unijní činitelé očekávají, že mezi členskými státy vyvolá největší diskuse návrh zavést maximální cenu ruského plynu. Ten podle von der Leyenové v současnosti tvoří už pouze devět procent veškerého dovozu plynu do Evropské unie místo loňských 41 procent.
Zejména středoevropské země jsou na něm ale nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů, jímž hrozí Moskva v případě zavedení cenového stropu. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu řekl, že české předsednictví bude tento návrh chtít ze zasedání ministrů vyjmout.
V
Německo chystá další balík inflačních úlev
05.09.2022
Německo chystá další balík opatření, která mají ochránit spotřebitele a podniky před dopady prudce rostoucí inflace, v hodnotě 65 miliard eur (1,6 bilionu korun). Uvedla to v neděli agentura Reuters s odvoláním na dokument, který zveřejnila německá vláda. Ke snížení cen plynu, ropy a uhlí pro zákazníky použije daň z neočekávaných zisků, oznámil poté na tiskové konferenci kancléř Olaf Scholz.
Na opatřeních, která zahrnují návrhy na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro 9000 energeticky náročných podniků, se v neděli dohodly tři strany vládní koalice. "Je to zatím největší ze tří balíčků," řekl Scholz na tiskové konferenci.
"Kvůli rychlému růstu cen energií je nutná rychlá a přiměřená pomoc občanům a podnikům," uvádí se podle agentury AFP ve vládním dokumentu. Balíček pomoci podle dokumentu zahrnuje také šek pro studenty a důchodce a zvýšení příspěvku na bydlení.
Inflaci ženou vzhůru především vysoké ceny energií, které kvůli energetické nejistotě související s ruskou invazí na Ukrajinu neklesají.
Německá vláda proto využije příjmy z neočekávaných daní ke snížení cen plynu, ropy a uhlí pro konečné spotřebitele, oznámil Scholz.
V
Kreml nevylučuje další přerušení dodávek plynovodem Nord Stream
05.09.2022
Rusko nevylučuje další přerušení dodávek plynu podmořským plynovodem Nord Stream 1 do Evropy. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova budou možná nutné další údržbové práce, protože nejsou k dispozici žádné technické rezervy. V pátek to uvedla agentura Interfax.
Ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil přerušení dodávek plynu tímto plynovodem na tři dny, a to do sobotního rána. Podle záznamů o rezervaci na přepravu suroviny by se dodávky měly v sobotu skutečně obnovit, protože rezervace jsou na úrovni před aktuální údržbou. Představují tak asi 20 procent kapacity plynovodu. Prozatímní obnovení dodávek potvrzují také aktuální údaje na webu společnosti Nord Stream AG, která plynovod provozuje.
"V provozu je pouze jedna turbína," řekl ale v pátek Peskov. Gazprom podle něj nemůže za to, že je ohrožena spolehlivost potrubí Nord Stream 1, které vede po dně Baltské moře.
Peskov už dříve uvedl, že Gazprom je schopen dostát svým závazkům, ale že Evropa firmě postavila do cesty "právní a technické překážky" kvůli sankcím souvisejícím s válkou na Ukrajině. Mluvil také o krizovém scénáři. Evropská unie považuje tvrzení Kremlu za záminku.
V