Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Prodeje elektrických aut v Evropě rychle rostou
15.09.2021
Zatímco ještě před pár lety šlo o okrajovou část trhu s novými auty, dnes se elektromobily prodávají v Evropě po statisících. A prodeje aut na baterky nejen v Evropě, ale i Česku v následujících letech nejspíše ještě výrazně porostou. Od roku 2035 se pak dle plánů ani jiná než nová elektroauta v Evropě zřejmě prodávat nebudou.
Za prvních šest měsíců letošního roku se v Evropě prodalo téměř půl milionu elektrických a vodíkových aut (počet vozů na vodík je však minimální), tedy skoro 7,6 procenta všech nových aut, tvrdí statistiky Evropského sdružení automobilových výrobců ACEA. Ty přitom počítají nejen země Evropské unie, ale také Spojené království a země EFTA, tedy Švýcarsko, Norsko a Island. Zásadní je především Norsko, kde kvůli daňovému zvýhodnění prodali za první pololetí letoška 48 tisíc elektroaut. Více jich zaregistrovali už jen v Německu, Francii a Spojeném království – ty ale patří mezi největší evropské automobilové trhy. Norsko nikoliv.
V porovnání s loňským prvním pololetím rostly prodeje elektroaut v Evropě více než dvojnásobně, jakkoliv jsou statistiky za minulý rok výrazně ovlivněné pandemií koronaviru. Ta především na začátku roku prakticky zastavila nejen prodej, ale na nějakou dobu i výrobu aut.
Celkem se loni na zmíněných trzích prodalo 745 684 elektrických a vodíkových aut. Letošní první pololetí pak už překonalo prodeje za celý rok 2019, 2018 i 2017. Dokazuje to, jak rychle roste zájem o auta do zásuvky. Ovlivňuje jej lepší dostupnost těchto automobilů, ale třeba také rostoucí infrastruktura pro jejich provozování.
V
Evropská centrální banka zmírní podporu ekonomiky
10.09.2021
Pokud je člověk investor, je září nejlepší zaspat. Historicky totiž přináší nejhorší výnosy ze všech měsíců. A zatím to vypadá, že na letošní září to bude chtít možná i špunty do uší a klapky na oči. Se zhoršujícím se počasím opět narůstá počet infikovaných koronavirem ve vyspělém i v chudším světě.
Centrální banky zároveň čelí rychle rostoucím cenám v ekonomice a není jisté, jak dlouho budou ještě schopné ekonomiku podporovat. První zvrat ohlásila ve čtvrtek Evropská centrální banka (ECB), když oznámila, že začne svou podporu omezovat. Evropské akciové trhy to očekávaly a už během středy reagovaly poklesem, který pokračoval i ve čtvrtek. Nakonec ale skončily v mírném plusu.
V
Co znamená pro Česko konec uhlí a jak ho ovlivní zelená politika EU?
06.09.2021
Doba uhelná pomalu končí. I země, jako je Česko, které z této špinavé suroviny stále bere zhruba polovinu veškeré elektřiny a tepla, se musí přizpůsobit. Současná vláda zatím ale tápe, jak uhlí nahradit, tak aby to stálo co nejméně a lidé i firmy měli čím svítit a topit. Vládní strategie sice mluví o tom, že by se elektřina neměla vyrábět z uhlí od roku 2038 a teplárny s ním skončí ještě dřív. Evropa na nás ale nepočká. A extrémně drahé emisní povolenky mohou konec uhlí významně urychlit.
Na konci roku by se mohl rozjet tendr na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. České ambice v oblasti nových zelených elektráren jsou ale velmi nízké a neexistují ani náhradní plány na větší výrobu elektřiny z plynu. To vše v době, kdy ceny energií letí extrémně nahoru. Plyn meziročně podražil skoro čtyřikrát a elektřina je nejdražší od roku 2008.
Jak tedy zajistit, abychom přijali evropský Green Deal a měli bezpečné dodávky energií za rozumné ceny? Je jaderná energetika ideálním řešením i pro zelené časy? Kolik postavit zelených elektráren a stačí jako náhrada za uhelné zdroje?
V
Ekonomiky eurozóny se začínají oklepávat, roste ale inflace
01.09.2021
Obavy z dopadů šíření mutace delta na eurozónu se ukázaly jako liché. Koronavirus neměl na celkové hospodářské výsledky uskupení za poslední čtvrtletí velký dopad. Hrubý domácí produkt eurozóny stoupl v prvním pololetí meziročně o dvě procenta, za druhý kvartál přitom HDP vzrostl o 13,7 procenta oproti stejnému období loni. Eurozóna se tak vzpamatovává z pandemie, přičemž tahounem jednotlivých ekonomik jsou spotřebitelé.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) lidé utrácejí především za cestování a volný čas. Tyto výdaje jsou na nejvyšších úrovních od vypuknutí pandemie. Spotřebitelsky orientovaná část ekonomiky kompenzuje ztráty ve výrobě, která stále čelí nedostatku materiálu a čipů i dopravní krizi. Podnikatelé však mají obavy z inflace, jež například v Německu stoupla na nejvyšší hodnoty od krize v roce 2008.
V