Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zásilky z čínských e-shopů zdraží až od července
26.10.2020
Malé zásilky z čínských e-shopů a dalších zemí mimo Evropskou unii (EU) čeká zdanění až v červenci příštího roku. Výjimka, která pro ně dosud platila, a nepodléhaly tak 21procentní sazbě DPH, měla být přitom zrušena ke konci letošního roku. Evropská komise ale rozhodnutí kvůli pandemii koronaviru odložila. Sdělil to expert na celní problematiku, společnost Gerlach.
Balíčky mohou podle generálního ředitele firmy Gerlach Luďka Procházky od července až několikanásobně zdražit. "Pokud si dnes český zákazník koupí v čínském e-shopu například bezdrátová sluchátka za čtyři stovky, ušetří minimálně stokoruny, jelikož nemusí hradit ani poplatky za předložení zásilky celnímu úřadu a vyhotovení celního prohlášení," řekl. Clo a DPH se nyní platí u zásilek nad 150 eur (asi 4085 Kč), levnější objednávky budou podle něj i po 30. červnu příštího roku bez cla, ale s daní 21 procent. Evropské firmy kvůli současné výjimce podle Procházky mohou cenou jen těžko konkurovat čínským obchodníkům. "V případě českého zákazníka by musel unijní výrobce nabídnout o 21 procent nižší cenu než jeho čínský konkurent, aby byla konečná cena pro zákazníka v ČR srovnatelná, což se neděje. Proto řada zákazníků dává nyní přednost čínským e-shopům," vysvětlil manažer daňového oddělení poradenské společnosti BDO Petr Vondraš.
V
Agrobaroni už na zemědělské dotace z EU nedosáhnou
26.10.2020
Po několikadenním hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů v pátek Evropský parlament schválil svůj postoj k novým pravidlům rozdělování zemědělských dotací v Evropské unii. Poslanci mimo jiné chtějí, aby třetina z přímých dotací šla na podporu ekologického hospodaření. Shodli se také na zastropování dotací pro velké podniky, ačkoli by mělo být při splnění určitých podmínek pro státy dobrovolné.
Kompromis schválený největšími parlamentními skupinami kritizovaly ekologické organizace jako málo ambiciózní. EP nyní začne o svém návrhu vyjednávat s členskými státy, jejichž představy se v mnohém liší. Dotace pod hlavičkou Společné zemědělské politiky (SZP) tvoří tradičně téměř třetinu celého unijního rozpočtu. Ačkoli v rámci příštích sedmi let jejich podíl na celkovém balíku proti současnému období klesne, stále půjde asi o 350 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Evropská komise se reformou SZP snaží nasměrovat unii k ekologičtějšímu hospodaření a zároveň podpořit malé farmáře, pro něž by mohla klimaticky šetrná opatření znamenat existenční zátěž.
V
ČEZ se v Rumunsku zbavuje sedmi firem, ponechá si jen dvě
23.10.2020
Energetická skupina ČEZ prodala většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Společnosti podepsaly smlouvu, vypořádání transakce ještě podléhá schválení evropského antimonopolního úřadu a také Bezpečnostní rady rumunského státu. V pátek to řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Cenu firmy neuvedly.
Prodej podle Horákové zahrnuje celkem sedm společností, mimo jiné distribuční společnost, prodej energií a větrný park Fântânele Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v moderních energetických službách (ESCO) a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku.
V
V Německu sílí odpor proti odstavení jaderných elektráren
16.10.2020
Německo nejpozději koncem příštího roku odpojí své poslední jaderné elektrárny. Tento termín v létě roku 2011 stanovila spolková vláda, jež současně zavelela k rozsáhlé přeměně energetiky tak, aby se v budoucnu opírala o obnovitelné zdroje.
V poslední době se ale v zemi aktivizují zastánci jádra. Na svých protestních shromážděních před branami jaderných elektráren požadují, aby vláda jádro zachovala. Argumentují, že bez něj není možné dosáhnout cílů v ochraně klimatu.
V