Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Za osm měsíců klesl prodej aut v EU téměř o třetinu
18.09.2020
Prodej nových aut v zemích Evropské unie se za osm měsíců letošního roku snížil o 32 procent na více než 6,12 milionu vozů. Z toho v samotném červenci počet registrací nových aut klesl o 5,7 procenta a v srpnu o 18,9 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Propad prodeje v červenci a srpnu výrazně zpomalil proti předchozím měsícům, což naznačuje, že evropský automobilový sektor, který těžce zasáhla koronavirová krize, se pomalu zotavuje. V březnu a květnu se prodej propadl o více než 50 procent a v dubnu dokonce o 76 procent. V červnu již propad zpomalil na 22 procent. Prodej za osm měsíců klesl ve všech zemích EU. Z největších zemí nejvýraznější propad, o 40,6 procenta, zaznamenalo Španělsko. V Itálii se prodej snížil o 38,9 procenta a ve Francii o 32 procent. V Německu, které je největší evropskou ekonomikou, prodej klesl o 28,8 procenta.
Brusel chce výrazně přitvrdit ve snižování emisí
16.09.2020
Na to, že by Evropská unie slevila z plánů na razantní snižování emisí skleníkových plynů, mohou premiér Andrej Babiš i jeho ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček zapomenout.
Na jaře to přitom byli oni, kdo vyzývali, aby EU kvůli pandemii nového koronaviru od svých záměrů ustoupila. Jenže unijní instituce i velká většina členských zemí tvrdí, že "zelené" investice jsou nutné nejen kvůli ochraně životního prostředí, ale že zároveň "nakopnou" ekonomiku, která vinou pandemie spadla do hluboké krize.
Pokles ekonomiky EU byl nižší, než se odhadovalo
10.09.2020
Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí klesla proti prvním třem měsícům roku o rekordních 11,4 procenta, zejména kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru. Meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) pak činil 13,9 procenta. Ve své konečné zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
Mezičtvrtletní hospodářský pokles je méně výrazný než podle dřívějších údajů, kdy se blížil 12 procentům. V zemích platících eurem se ekonomika proti předchozímu čtvrtletí propadla o 11,8 procenta a meziročně o 14,7 procenta. To je rovněž méně než v předchozích odhadech Eurostatu. Úřad v dnešní zprávě zdůraznil, že i tak jde zdaleka o největší pokles od zavedení těchto statistik v roce 1995. Mezi jednotlivými státy zaznamenalo největší propad HDP proti předchozím třem měsícům Španělsko (18,5 procenta), dále Chorvatsko (14,9) a Maďarsko (14,5). O něco lépe na tom byla největší unijní ekonomika Německo, kde HDP klesl proti prvnímu čtvrtletí o 9,7 procenta.
To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, varují němečtí bankéři
04.09.2020
To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, ačkoliv žádná bezprostřední hrozba pro finanční stabilitu kvůli pandemii teď nehrozí, uvedl německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin. Chmurné vyhlídky ale globální ekonomice předpovídá také šéf Deutsche Bank, největšího finančního ústavu v Německu.
BaFin jako problém vidí další případy nákazy novým koronavirem v mnoha zemích Evropy i jinde ve světě, kvůli čemuž je nutné opět zpřísňovat opatření proti šíření epidemie. Vlády navíc někdy přesně nevědí, jak nyní zareagovat. Šéf úřadu BaFin Felix Hufeld řekl, že když sleduje nynější vývoj, dělá mu obavy 20 až 30 procent nejslabších institucí, které hodnotí. "Bezbolestně z toho nevyjdeme, to je jisté. To nejhorší nás teprve čeká," řekl dnes Hufeld na bankovní konferenci. Na pódiu, kde účastníci stáli, od sebe byli odděleni plexisklem.