Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Brusel podpoří "zelený" vodík, aby se snížily emise
10.07.2020
Po elektromobilitě mají svoji strategii také ti, kdo vidí budoucnost ve vodíku. Ten se má podle plánů Evropské komise stát náhradou fosilních paliv v energeticky náročných oborech jako ocelářství a petrochemie, kde nelze spoléhat pouze na elektřinu.
Evropský průmysl a rafinerie každoročně využijí asi osm milionů tun vodíku: nejčastěji je vyrobený ze zemního plynu, produkuje ale emise oxidu uhličitého. Ekologičtější možností je elektrolýza vody pomocí elektřiny, vyrobené pomocí obnovitelných zdrojů, hlavně ze slunce a větru. Tímto způsobem se vyrábí takzvaný "zelený" vodík.
Právě tento způsob hodlá EU jakou součást opatření proti klimatickým změnám nejvíce podporovat. Podle včera zveřejněných plánů by měla v Evropě jen do roku 2030 vzniknout zařízení na elektrolýzu o výkonu 40 GW. Ta by ročně vyráběla až deset milionů tun zeleného vodíku.
Evropa už zná účet za koronakrizi
08.07.2020
České hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru propad o 7,8 procenta, což je výrazně více, než se původně předpokládalo. Kromě celkových čísel vzroste i rozdíl mezi jednotlivými členskými státy. Nejtěžší dopad bude mít podle komise covidová krize na jihoevropské země, v nichž se nákaza šířila nejvíce.
Evropská komise v makroekonomickém odhadu zhoršila letošní vyhlídky české ekonomiky o 1,6 procentního bodu proti květnové prognóze. Příští rok by se sice hrubý domácí produkt Česka měl zvýšit o 4,5 procenta, i to je však o půl bodu méně než při jarním odhadu, uvedla komise.
Na pokles českého hospodářství orientovaného na vývoz bude mít podle komise zásadní vliv útlum průmyslové výroby a také nižší poptávka v dalších evropských zemích. Zvláště významný dopad bude mít stagnace automobilového průmyslu, předpovídá Brusel.
Česko má v Evropě nejlepší zázemí pro výrobu
03.07.2020
Česká republika má z evropských zemí nejvýhodnější podmínky pro rozšiřování výroby. V celosvětovém žebříčku je na čtvrtém místě za Čínou, Spojenými státy a Indií. Loni byla pátá. Vyplývá to z výsledků studie realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield, která je v pátek poskytla ČTK.
K úspěchu Česku pomohl podle autorů hodnocení zejména nízký stupeň rizika, vynikající lokalita a nízké provozní náklady. Letos byla hodnocena také schopnost opětovného restartu po koronavirové krizi a i v tomto parametru Česko podle studie uspělo.
Od roku 2016, kdy bylo Česko do žebříčku poprvé zahrnuto, se řadí mezi nejvhodnější destinace, do nichž by výrobní firmy mohly umístit svůj provoz. "To, že se Česká republika dlouhodobě drží mezi zeměmi vhodnými pro výrobní sektor, je pro naši ekonomiku pozitivní zpráva. Významně k tomu přispívá strategická poloha Česka uprostřed Evropy s dobrou dopravní infrastrukturou, zdejší vyspělé podnikatelské, ekonomické i politické prostředí s nízkou úrovní rizika a také nevysoké náklady na pracovní sílu, energie či výstavbu," uvedl Ferdinand Hlobil ze společnosti Cushman & Wakefield.
Evropská komise souhlasí se státní podporou Lufthansy.
29.06.2020
Evropská komise (EK) ve čtvrtek definitivně schválila záchranný balík, který německá vláda připravila pro vlajkového leteckého dopravce Lufthansa. Firma, na kterou těžce dopadla krize způsobená koronavirem, ale musí splnit některé podmínky, aby státní podpora nevedla k narušení konkurenčního prostředí. Mimo jiné se Lufthansa bude muset vzdát části startovacích a přistávacích práv. Celková výše vládního balíku, o kterém ve čtvrtek bude hlasovat valná hromada firmy, je devět miliard eur (240 miliard korun).
Kvůli dramatickému propadu příjmů, který leteckému průmyslu přinesla celosvětová pandemie nemoci covid-19, musí Lufthansa přijmout několik mimořádných opatření. Firma již uvedla, že se chystá propustit asi 22 000 zaměstnanců, což odpovídá zhruba 16 procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc také německou vládu. EK jako jednu z podmínek schválení záměru požaduje, aby se Lufthansa vzdala některých práv pro vzlety a přístání na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově, které jsou jejími hlavními základnami. Konkurenčním aerolinkám to umožní si na těchto vzdušných přístavech vybudovat širší základnu.