Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Už dva měsíce nemusí Británie zapínat uhelné elektrárny
11.06.2020
Ve středu to budou dva měsíce, co Británie nevyužívá energii z uhelných elektráren. Podle agentury Reuters to je nejdelší takové období od průmyslové revoluce v 19. století. Ostrovní země plánuje, že v roce 2024 zavře všechny uhelné elektrárny, aby snížila emise oxidu uhličitého (CO2), které výrazně přispívají ke globálnímu oteplování.
Británie se v 80. letech 19. století stala první zemí s uhelnou elektrárnou a tento zdroj energie byl v dalším století jedním z hlavních motorů ekonomického růstu. Přístup Londýna k uhelným elektrárnám, které produkují téměř dvakrát tolik CO2 jako elektrárny plynové, se ale v posledních letech změnil. Navíc se od března výrazně snížila poptávka po elektřině kvůli omezením způsobeným epidemií nemoci covid-19. Příznivé počasí pak přispělo k nárůstu množství energie získávané z obnovitelných zdrojů.
Němci napumpují do ekonomiky biliony
05.06.2020
Německo pokračuje v masivní podpoře svého hospodářství, která nemá od druhé světové války obdoby. Po prvním, březnovém záchranném balíku 750 miliard eur napumpuje do restartu ekonomiky po koronavirové krizi dalších 130 miliard eur. Vláda nově schválila téměř šest desítek opatření od dočasného snížení DPH až po zastropování cen elektřiny. Peníze plošně poskytne firmám, domácnostem a obcím.
Oba balíky dosahují v přepočtu téměř 23,5 bilionu korun. Obří injekce mají německou ekonomiku vrátit do dvou let na úroveň před pandemií. Pomoc má utlumit letošní propad hospodářství, výbor ekonomických poradců vlády předpokládá, že HDP země letos klesne o šest až sedm procent. Německá centrální banka ve své nejnovější prognóze počítá s propadem o 7,1 procenta. V obou případech by šlo o nejprudší pokles v dějinách spolkové republiky.
Na kurzarbeit pracuje v Německu rekordních 7,3 milionu lidí
03.06.2020
V režimu kurzarbeit pracovalo v Německu v květnu rekordních 7,3 milionu lidí a koronavirová krize zasáhla téměř všechna odvětví ekonomiky. Dnes to uvedl hospodářský institut Ifo. V období finanční krize v květnu 2009 jich bylo jen necelých 1,5 milionu. "To číslo ještě nikdy nebylo tak vysoké," řekl Sebastian Link, který se v Ifo zaměřuje na pracovní trh.
Když vypukla koronavirová krize, nahlásili zaměstnavatelé na úřadech kurzarbeit - což je zkrácená pracovní doba pro zaměstnance, na jejichž mzdy přispívá firmám stát - pro 10,1 milionu lidí. Pracovat v tomto režimu jich po úředním schválení začalo 71,6 procenta. Zvláště postižený je sektor služeb, kde na kurzarbeit podle zjištění Ifo přešlo 2,4 milionu lidí, tedy 24,5 procenta všech zaměstnanců, průmysl a obchod. Naopak nejméně byli opatřením postiženi pracovníci ve stavebnictví, kterých tak minulý měsíc bylo zaměstnaných jen 22 000, tedy 4,1 procenta. Na rozdíl od finanční krize, kdy se více než 80 procent pracujících na kurzarbeit soustřeďovalo v průmyslu, se tento mechanismus rozšířil v koronavirové krizi na téměř všechna hospodářská odvětví.
Podpořte autoprůmysl, tlačí výrobci aut na Evropskou komisi
29.05.2020
Evropské automobilky a jejich dodavatelé varují, že vlivem koronaviru hrozí klíčovému odvětví evropské ekonomiky ještě hlubší krize, než byla ta před více než deseti lety po pádu Lehman Brothers.
V dubnu se v celé Evropské unii prodalo jen něco málo přes čtvrt milionu vozů, meziročně téměř o osmdesát procent méně. Nelehké budou i následující měsíce. Volkswagen, PSA, Ford, Daimler či Ferrari proto společně vyzvaly Evropskou komisi, aby přišla s masivní podporou, která pomůže výrobu a prodeje aut nastartovat.