Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České e-shopy míří za hranice
04.05.2020
Majitelé českých e-shopů stále častěji koketují s expanzí do ciziny. Nově by na zahraniční trhy mohl vstoupit internetový obchod Lékárna.cz. Zajímá se hlavně o státy, kde je na rozdíl od Česka možné na internetu prodávat i léky na předpis. To lze například v Nizozemsku nebo Německu. A zájem o spolupráci mají i za hranicemi.
"Na podzim nás oslovil velký investor z Německa. Zahraniční investoři začínají vnímat, že jsme si tu vše vytvořili sami. Máme vlastní platformy, vlastní zákaznická centra. Česko je pro ně sice malý trh, ale zajímavá laboratoř, kde mají zákazníci podobné chování jako v západní Evropě. Skokové urychlení našich úvah o expanzi tak může rychle nabýt na aktuálnosti. Se silným finančním partnerem v zádech to pro nás může být zajímavé," prohlásil bez dalších podrobností v on-line debatě HN o budoucnosti elektronické komerce zakladatel Lékárna.cz Vladimír Finsterle.
Nejen ropa. I elektřina se v Evropě prodávala za zápornou cenu
01.05.2020
Koronavirová krize nehýbe jen s cenami ropy, ale otřásá postavením i dalších komodit. O Velikonočním pondělí kvůli ní například poprvé v historii nastala situace, kdy byla ve střední Evropě průměrná cena elektřiny za celý den záporná. Za cenovým propadem stojí hlavně zavření průmyslových podniků, které karanténní opatření dočasně postavila mimo provoz.
"Záporná cena silové (neregulovaná složka ceny elektřiny - pozn. red.) elektřiny vzniká spíše výjimečně, a to na takzvaném spotovém trhu, kde se obchodují hodinové kontrakty. V těchto případech výrazného převisu výroby nad spotřebou se v některých hodinách dostává cena do záporné hodnoty a tomu, kdo elektřinu aktuálně odebírá, je za odběr placeno," řekl pro on-line deník Aktuálně.cz mluvčí Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK) Martin Soukup. Na ČMKBK se spotové kontrakty neobchodují. O výrazném poklesu spotřeby elektřiny v celé Evropě mluví i mluvčí provozovatele energetické přenosové soustavy v Česku ČEPS Hana Klímová. "Na trhu je jí přebytek, což vede ke snížení cen. Mimořádně nízká spotřeba byla zaznamenána například během velikonočních svátků, kdy se cena elektřiny dostala až do záporných hodnot," uvedla Klímová.
Přesunout výrobu z Číny zpátky do Evropy?
29.04.2020
Pandemie nového koronaviru pomohla politikům, kteří se spolu jinak příliš neshodnou, najít jedno společné téma – podle nich je nutné přesunout výrobu léčiv a dalších strategických produktů z Číny zpět do Evropy. V minulých dnech se pro to vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), či europoslanec ODS Alexandr Vondra. A rozhodně nejsou sami. Podobně mluví třeba i francouzský prezident Emmanuel Macron. Zaznívají hlasy, že z Číny by se měla vrátit zpět i běžná průmyslová výroba, ideálně do zemí střední a východní Evropy, jako je Česko. HN proto oslovily největší světové experty na mezinárodní obchod. A ti vše vidí úplně jinak – představa, že se zmíněné produkty začnou opět vyrábět v Evropě, je nesmyslná.
"Zemí, která svou ekonomiku nastartuje jako první, bude nejspíš Čína. Německo je přitom na vývozu závislé dvojnásobně víc, než Čína. Nápady na přesun výroby zpět do Evropy proto podle mě nejsou ani reálné, ani žádoucí," řekl HN Hosuk Lee-Makiyama, ředitel výzkumného ústavu European Centre for International Political Economy, který se specializuje na mezinárodní obchod. "Základní složky zdravotnických pomůcek, především netkané látky, se vyrábějí v Číně – v továrnách vlastněných evropskými a japonskými firmami," upozorňuje Hosuk Lee-Makiyama. Zdůrazňuje, že přesun této výroby jinam se firmám nyní nemůže v žádném případě vyplatit. Země Evropské unie, stejně jako třeba Spojené státy, měly v době propuknutí pandemie kritický nedostatek základních zdravotnických pomůcek, například respirátorů či roušek. Toto zboží ale představuje jen malou část výroby zdravotnických potřeb. Ve skutečnosti se celá řada produktů, jako jsou například léčiva, už dnes vyrábí v EU. Země unie jsou dokonce největším světovým vývozcem produktů používaných ve zdravotnictví. "Žádná všeobecná závislost na Číně neexistuje. Dovážíme z ní jen šest procent zdravotnických potřeb," sdělil HN Niclas Frederic Poitiers, analytik bruselského výzkumného střediska Bruegel.
Nálada německých firem spadla na historické dno
27.04.2020
Podnikatelská nálada v Německu se v dubnu kvůli koronavirové krizi propadla nejvýrazněji za dobu sledování. Její index klesl na dosavadní minimum 74,3 z březnových 85,9 bodu, uvedl v pátek institut Ifo. Podnikatelé hodnotí negativně současnou situaci a ještě nikdy nehleděli s takovým pesimismem do příštích měsíců, ukázal průzkum institutu.
Údaj za březen byl navíc po zpřesnění dat horší, předběžný údaj činil 86,1 bodu. Výsledek za duben je rovněž horší, než očekávali analytici v anketě agentury Reuters. Ti čekali hodnotu 80 bodů. "Nálada v německých firmách je katastrofální," zhodnotil situaci šéf Ifo Clemens Fuest. "Koronavirová krize zasáhla německou ekonomiku plnou silou," dodal. Na nejnižší úroveň od března 2009 se propadla nálada ve zpracovatelském průmyslu. Na minimu je dílčí ukazatel sektoru služeb - jak co do hodnocení současné situace, tak co se týče výhledu do budoucna.