Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropský parlament řeší, jak hlasovat během pandemie
23.03.2020
Epidemie nového koronaviru zastavila také běžný rytmus Evropského parlamentu. Všechny plánované plenární schůze odteď až do července proběhnou v Bruselu namísto ve Štrasburku. Vedení parlamentu tak rozhodlo tento týden ve snaze zabránit příjezdu tisíců lidí z různých koutů Evropy do ohniska nákazy ve Francii, jímž je Alsasko. Štrasburk je jeho správním centrem.
Brusel (od naší zpravodajky) - Krok vedení Evropského parlamentu ale nepotěší štrasburskou radnici. Ačkoli parlament zasedá ve městě každý měsíc jen na čtyři dny, z ubytování a obsluhy v průměru patnácti tisíc lidí mu plynou nemalé prostředky. V úhrnu jde o miliardy eur ročně. Štrasburku navíc statut jednoho z hostitelů evropských institucí zvyšuje prestiž, což láká další cizince k návštěvě, a tak se starostové alsaského města vždy dosud vehementně bránili jakékoli změně. Ten současný, Roland Ries, není výjimkou. Když předseda europarlamentu počátkem března zrušil první schůzi ve Štrasburku kvůli epidemii, Ries reagoval okamžitě. "Trvám na tom, že ve Štrasburku musí proběhnout dvanáct zasedání Evropského parlamentu tak, jak je to zakotveno ve smlouvě," oznámil v oficiální reakci starosta.
Kvůli zavřeným hranicím schází brigádníci ze zahraničí
20.03.2020
Pro pěstitele chmele v Česku představuje uzavření hranic velký problém. Třeba firma Emil Bureš Hopservis nyní shání desítky lidí, které potřebuje pro zahájení jarních prací. Většinu z nich dosud dělali cizinci, jejichž nábor zajišťovaly pracovní agentury. Nasmlouvaní brigádníci se do Česka ale nyní nedostanou.
"Oslovujeme místní zaměstnance ze služeb, kteří nemohou chodit do práce. Problém je, že pokud nezačneme včas, nedá se to u chmele dohnat. Další sklizeň by pak byla až v roce 2021," popisuje současné potíže Ondřej Šťastný ze zmíněné firmy. Ta pěstuje na Žatecku chmel na 160 hektarech. Pro chmelaře je klíčové, aby se na postavených šestimetrových konstrukcích začalo se zapichováním vodicích drátků, na nichž pak bude chmel růst. Po drátkování následuje u chmelu zavádění rostlin, které se od poloviny srpna sklízí spolu s drátky. Jarní práce probíhají u pěstitelů do poloviny května. Jeden brigádník může v průměru za den zavěsit kolem tří tisíc drátků a vydělat si asi tisíc korun.
Koronavirus udeřil na automobilky. V Evropě omezují výrobu
18.03.2020
Nový typ koronaviru se začal šířit loni v prosinci v Číně, která je zároveň od roku 2009, kdy předstihla Spojené státy, největším automobilovém trhem světa. Loni se v Číně prodalo 20,7 milionu osobních aut a více než 25 milionů všech vozidel. Jejich prodej se však v Číně v únoru meziročně propadl kvůli šíření nemoci o 79 procent na 310 tisíc vozů, a zaznamenal tak nejprudší pokles v historii.
Většina čínských továren předních světových automobilek byla v lednu a v únoru zavřena. Nových případů nákazy už ale v Číně ubývá a mnoho firem začíná aktivity postupně obnovovat. V březnu se tak podle odhadů propadne v Číně prodej automobilů o 40 až 50 procent a podle odhadů čínského svazu výrobců automobilů (CAAM) se prodej aut dostane zpět na běžnou úroveň ve třetím čtvrtletí. Výrobu obnovil v Číně i největší světový výrobce automobilů Volkswagen, jehož součástí je i česká automobilka Škoda Auto. Výjimkou jsou závody ve městech Čchang-ša a Urumči. Volkswagen v Číně vyrábí a prodává téměř 40 procent svých vozů.
Německo pomůže ekonomice ochromené nákazou půl bilionem eur
16.03.2020
Německo podpoří svou ekonomiku částkou až půl bilionu eur (zhruba 13 bilionů Kč) ve snaze minimalizovat dopady šíření nového koronaviru. Státní banka KfW je připravena poskytnout firmám úvěry bez omezení, oznámil ministr financí Olaf Scholz. Jde o největší pomoc firemnímu sektoru v poválečné historii Německa.
Scholz řekl, že společnostem bude poskytnuta daňová úleva, včetně odkladů splátek. Stát by to mohlo vyjít na desítky miliard eur, částka zatím není konečná, řekl ministr a dodal, že případně by to mohlo být ještě více. Opatření ministr označil za bazuku. Termínem, který odkazuje na ruční protitankovou zbraň, dal najevo razanci, s jakou chce německá vláda potíže firem řešit. Vláda podle ministra nyní zvažuje, že některé podniky bude muset i zestátnit, respektive v nich převzít majetkový podíl. Zatím to ale není nutné, zdůraznil Scholz. "Přijímáme veškerá nezbytná opatření k ochraně zaměstnanců a firem," uvedl ministr.