Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko navrhuje EU omezit pohyb ruských diplomatů v Schengenu
22.11.2023
Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie ČTK poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O českém návrhu předtím informoval list Financial Times (FT).
"Mohu potvrdit, že takový návrh existuje. Jednání nejsou uzavřena, takže nemohu sdělovat detaily. Myslím, že kolegové z evropských zemí rozumí tomu, že špionážní aktivity znamenají riziko, a je veřejně známým faktem, že celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím," uvedl Lipavský.
Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země a nikoli po celém Schengenu. Zároveň podle FT chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Ruští diplomaté se mohou volně pohybovat v 24 z 27 členských zemí EU, stejně jako ve Švýcarsku, v Norsku a na Islandu, upozornil FT. Praha podle listu minulý týden návrh přednesla k vyjednávání o 12. evropském balíčku protiruských sankcí.
Po ruské invazi na Ukrajinu mnoho zemí vypovědělo část ruských diplomatů. Česko k takovému kroku přistoupilo i dříve kvůli kauze Vrbětice. Celkem vyhostilo přes 70 pracovníků, na ruském velvyslanectví v Praze nyní působí šest diplomatů.
B
(Zdroj: ceskenoviny.cz/ekonomika/)
Státy EU se dohodli na regulaci emisí metanu v energetice
16.11.2023
Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu dokončili vyjednávání o předpisu, který by pro energetické společnosti zavedl požadavky ohledně hlášení emisí metanu a jejich omezování.
Oznámila to Rada EU. V případě potvrzení předběžné dohody by se nařízení vztahovalo na dodavatele ropy, plynu a uhlí včetně firem dovážejících suroviny do unie. Chystaná norma představuje první pokus EU o regulaci emisí metanu, které výrazně přispívají ke skleníkovému efektu a tedy k oteplování klimatu. Nařízení je součástí strategie Fit for 55, která má EU nasměrovat k 55 procentnímu snížení uhlíkových emisí do konce dekády oproti roku 1990.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ekonomika EU ve třetím čtvrtletí opět stagnovala
15.11.2023
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů stagnovala. Ve své zpřesněné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. Je to horší výsledek než v rychlém odhadu z konce minulého měsíce, v němž úřad ještě hovořil o mírném růstu.
V meziročním srovnání tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvaceti členských zemí zpomalilo na 0,1 procenta z 0,4 procenta ve druhém čtvrtletí. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,3 procenta, meziroční propad zůstal na 0,6 procenta, kde byl i ve druhém čtvrtletí. Nejvýraznější mezičtvrtletní propad ekonomiky vykázalo Irsko, a to o 1,8 procenta. Meziročně irská ekonomika klesla o 4,7 procenta, což je rovněž nejhorší výsledek ze všech zemí unie.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Většina Čechů si oproti minulosti připlatí za energie
14.11.2023
Většina Čechů si podle průzkumu společnosti Resideo na středoevropském trhu během minulé topné sezóny připlatila 20 až 60 procent za energie, šlo o 68 procent lidí. Kolem 15 procent respondentů platilo až o 100 procent více než dříve. Česko se tak řadilo k zemím s největším nárůstem cen za energie v Evropě. Češi kvůli růstu cen energií změnili své návyky a začali šetřit, nejčastěji elektřinou. Její spotřebu snížilo 88 procent dotázaných. Vytápění omezilo 68 procent respondentů. Podobná čísla vykázal celý region střední a východní Evropy. Lidé snížili i výdaje za vodu, zábavu, potraviny či cestování.
Podobně velké navýšení cen energie deklarovalo v rámci šetření také 77 procent respondentů z Polska, před Českem bylo ještě Rumunsko se 74 procenty. Nadpoloviční většina dotázaných si za energie připlatila také v Maďarsku a na Slovensku.
Energie byly v Česku i během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plyn pak o více než polovinu. Ukazují to data evropských statistiků z Eurostatu. Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura.
V celé Evropské unii byla průměrná cena elektřiny 0,289 eura za kWh. Nejvíce za elektrickou energii platili Nizozemci, jimž cena stoupla o 953 procenta na 0,475 eura. K prudkému růstu přispělo především ukončení daňových úlev. Nejnižší cenu, konkrétně 0,1137 eura, platili Bulhaři.
Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie. Stejně jako v případě elektřiny evidoval Eurostat nejvyšší cenu plynu v Nizozemsku, kde činila 0,2481 eur za kWh. Průměrná unijní cena byla 0,1187 eura.
S