Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna
07.03.2025
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Schválená novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste o 15 korun na 150 korun měsíčně, zatímco poplatek za Český rozhlas se zvýší o 10 korun na celkových 55 korun. Podle vlády je toto navýšení nezbytné pro finanční stabilizaci veřejnoprávních médií a zachování jejich dlouhodobé udržitelnosti. Kabinet také argumentuje tím, že reálná hodnota těchto poplatků v důsledku inflace výrazně klesla.
Novela však neřeší pouze výši poplatků, ale také rozšiřuje jejich výběr. Nově budou muset poplatky platit i domácnosti, které nevlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, ale mají zařízení schopné přehrávat obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet – například chytré telefony, tablety či počítače. Zákon rovněž zavádí inflační doložku, která umožní pravidelné zvyšování poplatků podle míry inflace.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií zůstává jedním z klíčových politických témat a rozhodující slovo nyní bude mít Senát. Pokud schválenou normu podpoří, novela vstoupí v platnost a nové poplatky by začaly platit už od příštího roku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Novela nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci ...
11.04.2023
Nařízení vládyč. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 65/2023 Sb. bylo novelizováno. Novela kromě jiného přinesla: ... „Velký podnikatel zpracuje zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podle vzoru uvedeného v příloze č. 13 k tomuto nařízení, pokud v období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu.
Zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podává velký podnikatel ministerstvu v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace portálu ministerstva do konce kalendářního měsíce, ve kterém nejpozději provádí posouzení za období podle odstavce 2 nebo 5. Část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zpracovává velký podnikatel, který je členem seskupení osob. Velký podnikatel může určit, že část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zpracovává jiný člen téhož seskupení osob; v takovém případě velký podnikatel část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu nezpracovává. Zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu lze podat jiným způsobem než prostřednictvím elektronické aplikace portálu ministerstva, zveřejní-li ministerstvo informaci o jiném způsobu podávání na svých internetových stránkách“ ...
S
Česká pošta uzavře desítky poboček ve velkých městech
31.03.2023
Česká pošta zruší nejvíce poboček v Praze, Ostravě, Brně a Plzni. V Praze má ubýt 35 pošt, v Ostravě 27, v Brně a Plzni po 12.
Celkově se má v polovině roku uzavřít 300 z 3200 poboček. Návrh snížení počtu provozovaných pošt musí ještě schválit vláda.
V dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici, jsou zmíněna města napříč Českem. Rušení pošt by se mělo týkat 115 měst a obcí. Ve velkých městech, jako je Hradec Králové nebo Olomouc, má ubýt sedm poboček, o pět pošt méně budou mít České Budějovice, Liberec nebo Havířov, v Pardubicích, Karlových Varech, Karviné, Opavě nebo Kladně podnik zavře po čtyřech pobočkách.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ve středu schválil vypořádání připomínek k návrhu snížení počtu pošt pro vládu. "Vypořádání bylo schváleno Radou ČTÚ ve středu, tak, aby byl ze strany ČTÚ legislativní proces urychlen v jeho částech, kde to je možné. Nyní bude návrh vypořádání projednán s připomínkujícími subjekty. Stále platí, že poté je třeba, aby návrh projednala ještě Legislativní rada vlády," řekla ČTK mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.
Pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba 1600 zaměstnanců ze zhruba 25.000 lidí. S odbory má vedení podniku propuštění projednávat v první polovině dubna. "Považujeme to však jen za další úsporné opatření v řadě, které beze změny systému financování veřejných poštovních služeb nic nevyřeší," uvedla ve středu předsedkyně největších poštovních odborů Jindřiška Budweiserová.
Pošty se mají rušit ve větších obcích nad 2500 obyvatel, kde je více poboček. Docházková vzdálenost na nejbližší poštu stoupne ze dvou na tři kilometry. Propouštěným zaměstnancům firma nabídne jinou pracovní pozici nebo rekvalifikaci.
J
Češi chtějí kratší pracovní týden.
29.03.2023
Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to dle ekonoma Kovandy z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který zveřejnila ČTK.
Česká ekonomika si zatím plošné zkrácení pracovní doby nemůže dovolit. Naopak, debata o prodloužení věku do důchodu je dokladem, že Češi musí v souhrnu pracovat více – déle –, aby stát vůbec měl na svůj provoz, resp. aby se nemusel ještě notně hlouběji zadlužovat vinou až přílišného deficitu penzijního systému.
Odbory či někteří politici, například sociální demokraté, žádali zkrácení pracovního týdne už v letech před válkou a pandemií, circa 2018. Tehdy se Česku dařilo snižovat své veřejné zadlužení v poměru k HDP, nakonec až pod úroveň třiceti procent. To je dnes naprosté sci-fi. Daný poměr narůstá nad úroveň 45 procent a vláda zatím nepředložila recept, jak tento nárůst zastavit. Nicméně ani kolem rok 2018 nebyl nápad na plošné zkrácení pracovního týdne šťastný. Důkaz pro to nabízí nejen současný neutěšený stav veřejných financí, který by byl při kratší pracovní době ještě neutěšenější. Důkaz totiž nabízejí také plameny a haldy odpadků v ulicích Paříže a dalších francouzských měst. Tamní lid se bouří proti právě navýšení věku odchodu do důchodu, a to z 62 na 64 let...
J
Do několika měsíců bude možné vyzvedávat léky na e-recept i v zahraničí
24.03.2023
Do několika měsíců bude možné vyzvedávat léky na český e-recept v některých zemích EU, například Chorvatsku, Polsku nebo Španělsku. Přesný termín musí stanovit Evropská komise na základě testování systému. Na dnešní tiskové konferenci to řekla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podobně si budou moci léky vyzvednout v ČR i cizinci z těchto zemí. V současné době je možné vyzvednout léky v EU s papírovým receptem.
"Pokud si své léky zapomeneme zabalit, nebo se nám třeba pobyt v zahraničí nečekaně protáhne a s léky nevystačíme, bude stačit kontaktovat svého lékaře, který běžným způsobem vystaví e-recept a pacient si jej v daném místě vyzvedne." Informace se zapíše i do lékového záznamu českého pacienta.
Systém už funguje mezi Finskem, Estonskem, Chorvatskem a Portugalskem. Spolu s Českem by se do měsíce či dvou měly zapojit Švédsko, Polsko či Španělsko. Připravují se také Itálie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Litva a Kypr. V létě tato možnost k dispozici v nejčastějších dovolenkových destinacích.
Zachovaná však zůstane dál i možnost přijít do zahraniční lékárny s papírovým receptem, nová možnost je pro lékárny dobrovolná. Seznam zařízení v ČR i cizích zemích bude SÚKL zveřejňovat. Jako dosud si bude pacient v lékárně lék platit a zdravotní pojišťovna mu zpětně uhradí jeho cenu na českém trhu. "Do budoucna předpokládáme nějakou automatizovanou formu tohoto procesu."
B