Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna
07.03.2025
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Schválená novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste o 15 korun na 150 korun měsíčně, zatímco poplatek za Český rozhlas se zvýší o 10 korun na celkových 55 korun. Podle vlády je toto navýšení nezbytné pro finanční stabilizaci veřejnoprávních médií a zachování jejich dlouhodobé udržitelnosti. Kabinet také argumentuje tím, že reálná hodnota těchto poplatků v důsledku inflace výrazně klesla.
Novela však neřeší pouze výši poplatků, ale také rozšiřuje jejich výběr. Nově budou muset poplatky platit i domácnosti, které nevlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, ale mají zařízení schopné přehrávat obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet – například chytré telefony, tablety či počítače. Zákon rovněž zavádí inflační doložku, která umožní pravidelné zvyšování poplatků podle míry inflace.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií zůstává jedním z klíčových politických témat a rozhodující slovo nyní bude mít Senát. Pokud schválenou normu podpoří, novela vstoupí v platnost a nové poplatky by začaly platit už od příštího roku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Zájem domácností o úvěry klesl, podniky se přesouvají ke krátkodobým
23.01.2023
Poptávka domácností po úvěrech na bydlení i na spotřebu se v posledním čtvrtletí loňského roku snížila. U nefinančních podniků klesla poptávka po dlouhodobých úvěrech na investice, naopak vzrostla poptávka po krátkodobých úvěrech k financování provozu a zásob.
Uvedla to Česká národní banka (ČNB) v dnes zveřejněném čtvrtletním šetření úvěrových podmínek bank. Hlavním důvodem pro snížení poptávky byly zvýšené životní náklady domácností způsobené inflací a růstem cen energií a také zvýšení úrokových sazeb u úvěrů. Nepříznivě na zájem o úvěry působily také vysoké ceny nemovitostí nebo vývoj úspor domácností. Snížil se také zájem domácností o spotřebitelské úvěry.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V ČR bylo loni zprovozněno přes 33 tisíc fotovoltaických elektráren
11.01.2023
V České republice bylo loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje i průměrná velikost elektráren. Rostoucí počet instalací ovšem naráží na limity v podobě nedostatečných kapacit instalačních firem nebo na kvalitu jejich práce.
Výsledky z loňského roku prezentovala Solární asociace. Tahounem instalací byly elektrárny s výkonem do deseti kilowattpeaků (kWp), tedy primárně domácí instalace. Bylo jich 32.909 s celkovým výkonem 237,3 MWp. Nejvíce elektráren technici připojili ve Středočeském kraji (6079), nejméně naopak v Karlovarském kraji (682).
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ptačí chřipka zdraží vejce až do Velikonoc
09.01.2023
Následky epidemie ptačí chřipky letos Češi pocítí, a to pravděpodobně ještě o Velikonocích. Cena vajec kvůli usmrcení 750 tisíců nosnic ve velkochovu v Brodu nad Tichou podle oslovených odborníků vzroste minimálně o korunu, na sedm korun za vejce. Naopak cen drůbežího masa by se situace dotknout neměla.
Hygienici v Brodu nad Tichou na Tachovsku od úterý usmrtili již 750 tisíc nosnic. Jedná se o veškerý chov společnosti Česká drůbež, která je největší v Česku a pokrývá 15 procent produkce. Chovatelé potvrdili nákazu ptačí chřipkou již na konci loňského roku.
"Při potvrzení nákazy u jediného kusu dochází k likvidaci drůbeže v celé například hale. To je případ právě chovu na Tachovsku, který je dosud největším potvrzeným ohniskem ptačí chřipky v Česku," popisuje prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
V
S plynem se v ČR loni čile obchodovalo, s elektřinou méně
05.01.2023
Objem obchodů s plynem na krátkodobých trzích v Česku loni vzrostl na 4,42 terawatthodiny (TWh) plynu, což představuje meziroční nárůst o 10,4 procenta. Zároveň jde o téměř polovinu čisté tuzemské spotřeby. Elektřiny se zobchodovalo 29,42 TWh, což je i přes nárůst cen energií o stovky procent asi o půl procenta méně než o rok dříve.
Vyplývá to z dat Operátora trhu s elektřinou (OTE), který krátkodobý trh s energiemi organizuje. Prudký nárůst cen byl podle OTE důsledkem geopolitické situace a následným zdražováním primárních zdrojů. Loni bylo na denním trhu, jehož prostřednictvím mohou obchodníci podle potřeby řešit svůj přebytek nebo nedostatek elektřiny, zobchodováno 24,31 TWh elektřiny, tedy téměř stejně jako v roce 2021, uvedl OTE. Průměrná cena obchodů na denním trhu s elektřinou byla loni 247,43 eur (asi 5964 Kč) za megawatthodinu (MWh). Proti roku 2020 šlo o meziroční nárůst průměrné ceny o 146 procent.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)