Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna
07.03.2025
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Schválená novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste o 15 korun na 150 korun měsíčně, zatímco poplatek za Český rozhlas se zvýší o 10 korun na celkových 55 korun. Podle vlády je toto navýšení nezbytné pro finanční stabilizaci veřejnoprávních médií a zachování jejich dlouhodobé udržitelnosti. Kabinet také argumentuje tím, že reálná hodnota těchto poplatků v důsledku inflace výrazně klesla.
Novela však neřeší pouze výši poplatků, ale také rozšiřuje jejich výběr. Nově budou muset poplatky platit i domácnosti, které nevlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, ale mají zařízení schopné přehrávat obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet – například chytré telefony, tablety či počítače. Zákon rovněž zavádí inflační doložku, která umožní pravidelné zvyšování poplatků podle míry inflace.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií zůstává jedním z klíčových politických témat a rozhodující slovo nyní bude mít Senát. Pokud schválenou normu podpoří, novela vstoupí v platnost a nové poplatky by začaly platit už od příštího roku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
ČNB chce nakoupit až 100 tun zlata
09.08.2022
Česká národní banka by ráda rozšířila dvé zlaté rezervy přibližně desetinásobně, na více než 100 tun. Má se tak stát během několika let. V rozhovoru pro deník Právo to uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl, píše Lukáš Kovanda. Do zlata zamýšlí takto rozsáhle investovat, neboť vývoj ceny drahého kovu má podle něj nulovou vazbu na vývoj cen akcií. Také podíl právě akcií v devizových rezervách chce nový guvernér navýšit.
Ke konci letošního června disponovala ČNB zlatem v objemu 360 tisíc troyských uncí. To odpovídá zhruba 11,2 tuny. Pokud by tedy centrální banka, jak zamýšlí guvernér, navýšila své zlaté rezervy zhruba desetinásobně, mohou činit 110 až 120 tun. Centrální banka by tak vlastnila o více než 100 tun kovu více než nyní. Česko by tak disponovalo suverénně největším objemem zlata v celé historii.
S
Cena zlata je na více než ročním minimu
22.07.2022
Cena zlata dnes na světových trzích klesla nejníže od loňského března. Kolem poledne kov ztrácel zhruba 0,8 procenta a jeho cena se pohybovala kolem 1682 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu).
Investoři čekají, zda a o kolik dnes Evropská centrální banka (ECB) zvýší základní úrokové sazby. Vyhlídka na zdražování peněz ze strany velkých centrálních bank snižuje atraktivitu zlata, které žádné úroky nenese. Stříbro kolem poledne ztrácelo asi dvě procenta na 18,28 dolaru za troyskou unci. Platina odepisovala 0,8 procenta na 851,18 dolaru za unci.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V Česku skončí jednorázové plastové příbory, talíře, brčka
21.07.2022
Zákon prošel sněmovnou. Česko zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Ve středu to schválila sněmovna v zákoně o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Normu nyní dostane ke schválení Senát. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat. Toto úterý hlasovalo pro schválení zákona 113 poslanců ze všech sněmovních stran.
Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu.
Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které budou zakázány, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ. Zákon také uvádí požadavky na část výrobků z plastu.
V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ.
V
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V ČR přibylo mezi podnikateli Ukrajinců, ale i Rusů
20.07.2022
V České republice podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ke konci června podnikalo zhruba 27.300 Ukrajinců, za poslední tři měsíce je to nárůst o 1270. Mezi cizinci jsou Ukrajinci stále nejpočetnější podnikatelskou skupinou v tuzemsku. Za uplynulé tři měsíce přibylo ale i ruských podnikatelů, jejich počet vzrostl o 148 na asi 4450.
Nárůst za toto období byl třikrát vyšší než u podnikatelů z Vietnamu, kteří z cizinců s počtem přibližně 20.700 tvoří po Slovácích třetí největší podnikatelskou skupinu.
MPO ve druhém čtvrtletí letošního roku evidovalo zhruba 106.300 zahraničních podnikatelů, mezikvartálně asi o 2400 více. Celkem v ČR podnikalo 2,6 milionu lidí, z toho 80 procent bylo fyzických osob, zbytek tvořily právnické osoby.
Počet ukrajinských podnikatelů v tuzemsku stoupl v meziročním srovnání přibližně o 2200. Nejvíce jich ke konci června působilo v Praze, a to zhruba 12.600. Za poslední tři měsíce jich přibylo 522. Středočeský kraj hlásil k 30. červnu asi 4200 ukrajinských podnikatelů, o 224 více než ke konci března. Větší počet Ukrajinců dále podnikal v Jihomoravském kraji, konkrétně 1860 a v Ústeckém kraji, kde bylo 1290 ukrajinských podnikatelů.
Podnikatelů z Ruska meziročně přibylo asi 450. Nejvíce jich bylo v hlavním městě, a to 67 procent z jejich celkového počtu. V letošním druhém čtvrtletí vzrostl v tuzemsku také počet běloruských podnikatelů o 33 na 852. Bělorusko je válečným spojencem Ruska v invazi na Ukrajinu započaté 24. února.
V