Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna
07.03.2025
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Schválená novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste o 15 korun na 150 korun měsíčně, zatímco poplatek za Český rozhlas se zvýší o 10 korun na celkových 55 korun. Podle vlády je toto navýšení nezbytné pro finanční stabilizaci veřejnoprávních médií a zachování jejich dlouhodobé udržitelnosti. Kabinet také argumentuje tím, že reálná hodnota těchto poplatků v důsledku inflace výrazně klesla.
Novela však neřeší pouze výši poplatků, ale také rozšiřuje jejich výběr. Nově budou muset poplatky platit i domácnosti, které nevlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, ale mají zařízení schopné přehrávat obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet – například chytré telefony, tablety či počítače. Zákon rovněž zavádí inflační doložku, která umožní pravidelné zvyšování poplatků podle míry inflace.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií zůstává jedním z klíčových politických témat a rozhodující slovo nyní bude mít Senát. Pokud schválenou normu podpoří, novela vstoupí v platnost a nové poplatky by začaly platit už od příštího roku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
V Česku skončí jednorázové plastové příbory, talíře, brčka
21.07.2022
Zákon prošel sněmovnou. Česko zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Ve středu to schválila sněmovna v zákoně o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Normu nyní dostane ke schválení Senát. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat. Toto úterý hlasovalo pro schválení zákona 113 poslanců ze všech sněmovních stran.
Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu.
Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které budou zakázány, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ. Zákon také uvádí požadavky na část výrobků z plastu.
V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ.
V
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V ČR přibylo mezi podnikateli Ukrajinců, ale i Rusů
20.07.2022
V České republice podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ke konci června podnikalo zhruba 27.300 Ukrajinců, za poslední tři měsíce je to nárůst o 1270. Mezi cizinci jsou Ukrajinci stále nejpočetnější podnikatelskou skupinou v tuzemsku. Za uplynulé tři měsíce přibylo ale i ruských podnikatelů, jejich počet vzrostl o 148 na asi 4450.
Nárůst za toto období byl třikrát vyšší než u podnikatelů z Vietnamu, kteří z cizinců s počtem přibližně 20.700 tvoří po Slovácích třetí největší podnikatelskou skupinu.
MPO ve druhém čtvrtletí letošního roku evidovalo zhruba 106.300 zahraničních podnikatelů, mezikvartálně asi o 2400 více. Celkem v ČR podnikalo 2,6 milionu lidí, z toho 80 procent bylo fyzických osob, zbytek tvořily právnické osoby.
Počet ukrajinských podnikatelů v tuzemsku stoupl v meziročním srovnání přibližně o 2200. Nejvíce jich ke konci června působilo v Praze, a to zhruba 12.600. Za poslední tři měsíce jich přibylo 522. Středočeský kraj hlásil k 30. červnu asi 4200 ukrajinských podnikatelů, o 224 více než ke konci března. Větší počet Ukrajinců dále podnikal v Jihomoravském kraji, konkrétně 1860 a v Ústeckém kraji, kde bylo 1290 ukrajinských podnikatelů.
Podnikatelů z Ruska meziročně přibylo asi 450. Nejvíce jich bylo v hlavním městě, a to 67 procent z jejich celkového počtu. V letošním druhém čtvrtletí vzrostl v tuzemsku také počet běloruských podnikatelů o 33 na 852. Bělorusko je válečným spojencem Ruska v invazi na Ukrajinu započaté 24. února.
V
Češi patří dlouhodobě k nejspořivějším národům na světě
19.07.2022
Češi patří dlouhodobě k nejspořivějším národům na světě, přes 53 procent jich spoří každý měsíc. Přesto 48 procent občanů nemá dostatečné finance pro nenadálé životní situace, tedy má rezervu menší než šest měsíčních platů. Více než desetina nemá žádné odložené peníze. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury Kantar, vedeného v devíti zemích pro britskou skupinu IPF, která působí v ČR pod značkou Provident Financial.
Skoro čtvrtina (23 procent) Čechů odkládala peníze nepravidelně. Jen každý pátý nemá z posledních 12 měsíců našetřeno nic. "Češi patří již od 19. století k nejhospodárnějším národům v Evropě. Je velmi pozitivní, že v této tradici pokračuje i současná nejmladší generace. Na 56 procent dospělých ve věku 18 až 24 let si spoří pravidelně," uvedla mluvčí Provident Financial Kateřina Jarošová.
Pravidelné spoření potvrdilo téměř 70 procent respondentů s vyšším vzděláním, ale pouze 48 procent dotázaných s nižším vzděláním. Zaměstnanci s plným úvazkem (61 procent) jsou schopni spořit pravidelněji než drobní podnikatelé a OSVČ (55 procent).
S
Španělsko mimořádně zdaní energetické firmy a banky
15.07.2022
Španělsko v letech 2023 a 2024 mimořádně zdaní energetické firmy a banky. V úterý to podle agentury Reuters řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Země tak chce obyvatelům pomoct s inflací a s drahými energiemi. Akcie španělských bank jako Sabadell a Caixabank po oznámení klesly až o osm procent a vzaly s sebou dolů i akcie ostatních evropských finančních domů – Deutsche Bank nebo BNP Paribas.
Vláda očekává, že v letech 2023 a 2024 získá každý rok dvě miliardy eur (49 miliard korun) z daně z mimořádných zisků energetických společností dosažených v tomto a příštím roce. Od dočasné daně pro finanční instituce si slibuje roční výnosy 1,5 miliardy eur, řekl dnes v parlamentu premiér.
Sánchez uvedl, že inflace je způsobená do značné míry ruskou invazí na Ukrajinu a je pro Španělsko největší výzvou. Přirovnal ji k „vážné nemoci naší ekonomiky, která ožebračuje všechny, zejména nejzranitelnější skupiny“.
V