Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna
07.03.2025
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Schválená novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste o 15 korun na 150 korun měsíčně, zatímco poplatek za Český rozhlas se zvýší o 10 korun na celkových 55 korun. Podle vlády je toto navýšení nezbytné pro finanční stabilizaci veřejnoprávních médií a zachování jejich dlouhodobé udržitelnosti. Kabinet také argumentuje tím, že reálná hodnota těchto poplatků v důsledku inflace výrazně klesla.
Novela však neřeší pouze výši poplatků, ale také rozšiřuje jejich výběr. Nově budou muset poplatky platit i domácnosti, které nevlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, ale mají zařízení schopné přehrávat obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet – například chytré telefony, tablety či počítače. Zákon rovněž zavádí inflační doložku, která umožní pravidelné zvyšování poplatků podle míry inflace.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií zůstává jedním z klíčových politických témat a rozhodující slovo nyní bude mít Senát. Pokud schválenou normu podpoří, novela vstoupí v platnost a nové poplatky by začaly platit už od příštího roku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Pojišťovny vrálily svým pojištěncům na doplatcích za léky stovky milionů korun
17.02.2022
Zdravotní pojišťovny vrátily svým pojištěncům stovky milionů korun z doplatků, které lidé zaplatili za léky v loňském roce. Částka, kterou pojišťovny poslaly lidem zpět, se meziročně zvedla v průměru asi o osm procent. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo pět ze sedmi zdravotních pojišťoven. Informace od ostatních ČTK zjišťuje. Peníze pojišťovny vrací nejčastěji seniorům nad 70 let. Pojišťovny vrací doplatky lidem automaticky za každé kalendářní čtvrtletí v případě, že překročí roční limit na doplatky za předepsané léky a potraviny pro zvláštní lékařské účely.
Do limitu se nezapočítávají částky, které lidé uhradí za zdravotnické prostředky. Roční limit činí pro děti a seniory nad 65 let 1000 korun, u seniorů nad 70 let a invalidních důchodců je poloviční a pro ostatní pojištěnce dosahuje 5000 korun.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je s 5,9 milionu pojištěnců v ČR největší, svým klientům za loňský rok na přeplatcích za léky vrátila téměř 600 milionů korun. To je meziročně o sedm procent více. Peníze zpět dostalo 534.430 pojištěnců, průměrná výše přeplatku činila 1122 korun. Nejpočetnější skupinou, které VZP doplatky vrací, jsou podle mluvčí Viktorie Plívové senioři nad 70 let.
S
Počet platebních karet v ČR loni stoupl na 14,1 milionu
08.02.2022
Počet vydaných platebních karet v Česku loni stoupl o téměř 600 000. Z toho bezkontaktních karet bylo 13,5 milionu, proti 12,9 milionu předloni. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo Sdružení pro bankovní karty. Hranici deseti milionů překročil počet karet v Česku v roce 2011.
Počet transakcí platebními kartami u obchodníků vzrostl v roce 2021 meziročně o 335 milionů na 1,851 miliardy a objem transakcí stoupl o 276 miliard Kč na 1,235 bilionu korun. Počet platebních transakcí v e-shopech se zvýšil o 90 milionů na 301 milionů, jejich objem o 115 miliard Kč na 309 miliard korun."Sektor platebních karet a souvisejících technologií na domácím trhu během roku 2021 zaznamenal v základních ukazatelích zásadní růst, a to i přes určité restrikce ve společenském životě a ekonomické dopady uzávěr ekonomiky. Meziroční nárůsty v řádech desítek procent byly výsledkem častějšího a intenzivnějšího používání platebních karet a dalších elektronických prostředků," uvedl výkonný ředitel sdružení Roman Kotlán.
S
Bankovní identitu za první rok využilo 700 tisíc klientů bank
01.02.2022
Bankovní identitu, rychlé a bezpečné digitální prokazování totožnosti, využilo za první rok fungování aspoň jednou na 700 tisíc klientů bank. Většina uživatelů se jejím prostřednictvím přihlásila ke službám státních institucí. Každý sedmý uživatel, který používá bankovní identitu u státu, dále využil BankID u firem. „Bankovní sektor je dlouhodobým partnerem státu v úsilí o digitalizaci České republiky.
Toto partnerství bylo ze strany bank podpořeno stamilionovými investicemi do vzniku a rozvoje bankovní identity, která je klíčovým digitalizačním projektem soukromého sektoru umožňující dramatické zvýšení nárůstu státních agend, které mohou být elektronizovány. Díky masovému rozšíření, uživatelské přívětivosti a oblíbenosti je prostřednictvím bankovní identity již nyní vyřizováno přes 70 procent všech elektronických úkonů státu a jejich počet neustále roste. Česká bankovní asociace byla iniciátorem tohoto jedinečného projektu a i nadále se z pozice odborného garanta podílí na jeho dalším rozvoji,“ říká Pavel Kolář, gestor Komise digitalizace ČBA, který má v asociaci projekt na starost.
S
Internetové nákupy komplikuje proces platby
20.01.2022
Nákupy na internetu podle 37 procent lidí komplikuje proces platby, ukázal průzkum společnosti Mastercard. Pro některé uživatele je úhrada objednávky v e-shopu složitá či neúměrně časově náročná. Někdy však lidé mají jen problém zvednout se od počítače a dojít si pro kartu například do jiné místnosti v bytě.
S