Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna
07.03.2025
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Schválená novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste o 15 korun na 150 korun měsíčně, zatímco poplatek za Český rozhlas se zvýší o 10 korun na celkových 55 korun. Podle vlády je toto navýšení nezbytné pro finanční stabilizaci veřejnoprávních médií a zachování jejich dlouhodobé udržitelnosti. Kabinet také argumentuje tím, že reálná hodnota těchto poplatků v důsledku inflace výrazně klesla.
Novela však neřeší pouze výši poplatků, ale také rozšiřuje jejich výběr. Nově budou muset poplatky platit i domácnosti, které nevlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, ale mají zařízení schopné přehrávat obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet – například chytré telefony, tablety či počítače. Zákon rovněž zavádí inflační doložku, která umožní pravidelné zvyšování poplatků podle míry inflace.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií zůstává jedním z klíčových politických témat a rozhodující slovo nyní bude mít Senát. Pokud schválenou normu podpoří, novela vstoupí v platnost a nové poplatky by začaly platit už od příštího roku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Potraviny ve světě zdražují nejrychleji za posledních deset let
11.06.2021
Svět čelí prudkému zvyšování cen potravin. V květnu poskočil cenový index FAO (Organizace pro výživu a zemědělství OSN) o 40 procent, a tedy nejvýrazněji za poslední dekádu. Potraviny navíc zdražovaly již dvanáctý měsíc v řadě. Růst cen pohání vysoká poptávka domácností, provázená nižší nabídkou některých plodin.
„Přispívá ale také nedostatek dopravních kapacit, a tudíž i vyšší ceny přepravy,“ komentuje vývoj hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Doplňuje přitom, že Česka se výrazné zdražování potravin netýká. V tuzemsku jsou nyní jejich ceny mírně nižší než loni.
Koronavirová krize na Slovensku nevedla k výraznějšímu nesplácení půjček
07.06.2021
Jen zlomek slovenských domácností, které po propuknutí koronavirové krize využily možnosti odkladu při splácení půjček, má po skončení přechodného období problémy pokračovat ve splácení. Bankovní sektor patří mezi odvětví, která v zemi úspěšně podnikala i za dřívější silné druhé vlny koronavirové nákazy. Informovala o tom dnes slovenská centrální banka (NBS). "Nepotvrdilo se, že v roce 2021 bude velmi rychle stoupat objem nesplácených půjček.
Odklad splátek půjček pro banky nepředstavoval problém," řekl novinářům člen bankovní rady NBS Vladimír Dvořáček k výsledkům analýzy kondice finančního sektoru. Potíže se splácením po skončení odkladu splátek má zhruba 0,6 procenta slovenských domácností. Negativní vývoj při splácení úvěrů NBS nezaznamenala ani v situaci, kdy za epidemie nemoci covid-19 přišlo na pětimilionovém Slovensku o práci kolem 66.000 lidí. Podle centrální banky dlužníkům pomohl i vládní program pobídek na zmírnění negativních dopadů epidemie, mezi které patří například poskytování dotací na udržení zaměstnanosti a příspěvků lidem bez příjmů. NBS ale také uvedla, že rizika u finanční kondice domácností přetrvávají, a to i kvůli tomu, že koronavirová krize ještě neskončila.
S
Teplárny v Česku topily až do konce května
02.06.2021
Topná sezona byla druhá nejchladnější za poslední desetiletí. Dodávky tepla v části tepláren však meziročně nestouply, důvodem byl útlum provozu služeb, kulturních a sportovních zařízení po většinu topného období. Stoupl naopak odběr domácností. ČTK to řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Topná sezona na přelomu let 2020 a 2021 byla podle sdružení o devět dní delší než je průměr dekády, který je 238 topných dnů.
"Z průzkumu v teplárnách vyplývá, že domácnostem se dodávky tepla zvýšily jak vlivem studenější zimy, tak i vlivem protiepidemických opatření, kdy lidé byli více doma. Celkově to může být ve srovnání s minulou zimou podle místních podmínek až o 13 procent tepla více, výraznější vliv na navýšení ale mělo počasí, zhruba do deseti procent,“ uvedl ředitel TS ČR Martin Hájek. K mírnému navýšení dodávek tepla došlo podle sdružení rovněž u zdravotnických zařízení. U dodávek tepla pro průmysl pak byla omezení minimální a dodávka podobná jako minulou zimu. Nejvíce protiepidemická omezení postihla obchodní centra, sektor klasických služeb, kulturní a sportovní zařízení - ve službách byl propad dodávek tepla i v desítkách procent, oznámilo TS ČR. Výsledek každé teplárny podle něj závisí na podílu jednotlivých skupin odběratelů. "Teplárny s vyšším podílem dodávek tepla pro domácnosti a průmyslovou výrobou dodaly v porovnání s minulým topným obdobím až o desetinu tepla více. Teplárny s vyšším podílem skupin odběratelů, které byly omezené v provozu, dodaly tepla zhruba podobně jako v minulém otopném období nebo jen o nižší jednotky procent více," uvedl Hájek.
S
Každá druhá firma v pandemii modernizovala nebo automatizovala
24.05.2021
Téměř polovina českých firem a podnikatelů v loňském roce během pandemie modernizovala stroje a techniku nebo investovala do automatizace či robotizace. Firmy také využívaly dočasná omezení provozu na dlouho odkládané rekonstrukce a údržbu, vyplývá z průzkumu ČSOB, jehož se od března do dubna zúčastnilo přes 400 respondentů.
"Výsledky svědčí o tom, že firmy v pandemii rozhodně nezahálely. Nejčastější aktivitou byla modernizace strojového parku a vybavení, což se týkalo takřka dvou třetin firem s obratem nad 40 milionů korun. Podle sesbíraných dat se téměř pětina respondentů pustila do digitalizace a potvrdila tak covidový trend akcelerace inovací a technologických změn, z čehož bude těžit celá česká ekonomika," uvedl výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop. Čtvrtina podniků se loni podle průzkumu věnovala inovacím produktů a služeb. Každý pátý podnik se zaměřil na digitalizaci a každá sedmá firma na snižování ekologické zátěže. Mezi nejčastější příklady rekonstrukčních činností patřily opravy střech, počítačová údržba a přestavba nemovitosti nebo skladu.
S