Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna
07.03.2025
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Schválená novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste o 15 korun na 150 korun měsíčně, zatímco poplatek za Český rozhlas se zvýší o 10 korun na celkových 55 korun. Podle vlády je toto navýšení nezbytné pro finanční stabilizaci veřejnoprávních médií a zachování jejich dlouhodobé udržitelnosti. Kabinet také argumentuje tím, že reálná hodnota těchto poplatků v důsledku inflace výrazně klesla.
Novela však neřeší pouze výši poplatků, ale také rozšiřuje jejich výběr. Nově budou muset poplatky platit i domácnosti, které nevlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, ale mají zařízení schopné přehrávat obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet – například chytré telefony, tablety či počítače. Zákon rovněž zavádí inflační doložku, která umožní pravidelné zvyšování poplatků podle míry inflace.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií zůstává jedním z klíčových politických témat a rozhodující slovo nyní bude mít Senát. Pokud schválenou normu podpoří, novela vstoupí v platnost a nové poplatky by začaly platit už od příštího roku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Společnost Alibaba představila AI, která rozumí obrázkům a vede náročné konverzace
28.08.2023
Čínský technologický gigant Alibaba uvedl na trh dva modely umělé inteligence (AI). Jeden podle společnosti dokáže porozumět obrázkům a druhý navíc vede složitější konverzace než předchozí produkty Alibaby. Informoval o tom zpravodajský server CNBC. Oba nové modely AI společnosti Alibaba, Qwen-VL a Qwen-VL-Chat, budou mít otevřený zdrojový kód.
Výzkumní pracovníci, akademici a společnosti po celém světě je tedy mohou používat k vytváření vlastních aplikací umělé inteligence, aniž by museli trénovat své vlastní systémy, čímž ušetří čas a náklady. Společnost Alibaba informovala, že Qwen-VL dokáže odpovídat na dotazy týkající se různých obrázků a generovat k nim popisky. Čínská společnost uvedla jeden příklad zadání, na němž je v čínštině zobrazena nemocniční cedule. Umělá inteligence dokáže na základě interpretace obrázku odpovídat na otázky týkající se umístění určitých oddělení dané nemocnice. Služba Qwen-VL-Chat zvládá "složitější interakce", jako je porovnávání více obrazových vstupů a odpovídání na sérii otázek. Druhý ze jmenovaných nástrojů podle Alibaby umí mimo jiné psát příběhy, vytvářet obrázky na základě fotografií, které uživatel vloží, a také řešit matematické rovnice zachycené na snímku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Turecko nečekaně zvýšilo základní úrokovou sazbu na 25 procent
25.08.2023
Turecká centrální banka překvapivě výrazně zpřísnila svou měnovou politiku. Zvedla základní úrokovou sazbu o 7,50 procentního bodu na 25 procent, což je nejvyšší hodnota od ledna 2004.
Nečekané rozhodnutí oznámila v dnešním prohlášení. Turecko se potýká s vysokou inflací, která v červenci dosáhla 50 procent.
Předpokládalo se, že na dnešním zasedání centrální banka zvýší základní úrok na 20 procent. V červenci byla úroková sazba zvýšena o 2,50 procentního bodu, což bylo méně, než se očekávalo.
Turecká centrální banka pod novým vedením guvernérky Hafize Gaye Erkanové nyní následuje tradičnější přístup k boji s inflací. Dříve měl na měnovou politiku vliv prezident Recep Tayyip Erdogan, který trval na snižování úroků přes vysokou inflaci.
Dnešní zvýšení základních úroků je již třetí od května, kdy byl Erdogan znovu zvolen prezidentem. V té době slíbil, že bude akceptovat konvenčnější opatření, neboť Turecko ztrácelo zahraniční investory v posledních letech...
B
Ruská centrální banka nečekaně zvýšila základní úrokovou sazbu
25.08.2023
Ruská centrální banka nečekaně provedla mimořádné zvýšení základní úrokové sazby o 3,50 procentního bodu na 12 procent. Toto nouzové opatření je reakcí na pokles rublu, který v pondělí klesl pod důležitou psychologickou hranici 100 rublů za dolar.
Pokles hodnoty rublu způsobil značný nesouhlas v ruském Kremlu. Maxim Oreškin, ekonomický poradce prezidenta Vladimira Putina, v pondělí kritizoval dosavadní měnovou politiku centrální banky a nepřímo ji vyzval, aby situaci řešila.
Jen několik hodin po Oreškinových vyjádřeních, kdy pokles rublu pokračoval a kurz dolaru překročil hranici 102 rublů, centrální banka oznámila, že její bankovní rada se mimořádně sejde. Tímto krokem se snažila dočasně stabilizovat situaci rublu.
Centrální banka dnes uvedla: "Inflační tlaky jsou významné. Naším cílem je omezit rizika spojená s cenovou stabilitou." Přitom nejbližší plánované zasedání centrální banky mělo původně proběhnout až 15. září.
Ruská ekonomika trpí negativními dopady západních sankcí, které byly uvaleny na zemi poté, co Putinova vláda v únoru loňského roku napadla Ukrajinu. Během okamžité reakce na zahájení invaze, což vyvolalo šok pro ruskou měnu, centrální banka výrazně zvýšila základní úrokovou sazbu, až na 20 procent. S postupným uklidněním situace pak začala tuto sazbu snižovat, a v září minulého roku ji snížila na 7,50 procenta...
B
Rusko možná obnoví povinnost měnit devizové příjmy vývozců za rubly
24.08.2023
Ruské úřady zvažují opatření týkající se nucené směny devizových příjmů exportérů za rubly, jako reakci na pokles domácí měny. Tuto informaci dnes zveřejnila agentura Reuters, která se odvolává na informované zdroje. Rusko již v minulém roce krátce zavedlo podobné opatření poté, co zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu.
Americký dolar překonal hranici 100 rublů začátkem tohoto týdne, což se stalo poprvé od loňského jara. Ruská centrální banka reagovala na tento vývoj v úterý zvýšením základní úrokové sazby o 3,5 procentního bodu na 12 procent. Avšak tato reakce zřejmě pouze zpomalila pokles ruské měny, jak uvádí agentura Reuters.
Podle zdroje z nejmenované exportní firmy probíhá diskuse ohledně povinnosti směňovat až 90 procent exportních příjmů za rubly. Další informace z exportního průmyslu naznačují, že se také zvažuje zákaz výplaty dividend do zahraničí. Tento zdroj dále dodává, že podniky budou za chyby vlády platit. "Můžete krávu dojit do smrti, ale když kráva umře, koho budete dojit? Obyvatelstvo?" cituje agentura.
Po zahájení invaze na Ukrajinu bylo Rusko vystaveno rozsáhlým sankcím ze strany západních zemí. Rubl prudce oslabil již koncem loňského února, těsně po zahájení invaze. V březnu loňského roku dolar dosáhl hodnoty nad 120 rublů, než se ruská měna stabilizovala a v následujících měsících posílila na nejvyšší úroveň za více než sedm let. K tomu přispělo omezení pohybu kapitálu, které bylo zavedeno, a také nárůst exportních příjmů. V červnu minulého roku se rubl dokonce posílil pod 60 rublů za dolar…
B