Elektromobily ztrácí po třech letech téměř 50 % hodnoty
24.03.2025
Elektromobily americké Tesly patří mezi nejhůře zhodnocené vozy na českém trhu, ukazuje analýza cen ojetin na portálu TipCars. Modely Y a 3 ztratily za tři roky téměř polovinu své původní hodnoty – konkrétně 47 %. Naopak Škoda Enyaq vychází lépe, její cena klesla „jen“ o 31 % a průměrně ji prodejci nabízejí za 1,07 milionu korun. Každé auto si uchovává svou hodnotu jinak a některá ji ztrácí o poznání rychleji než ostatní.
Obzvlášť často se přitom o ztrátě hodnoty hovoří u elektromobilů. Motoristický portál TipCars proto porovnal ceny deseti modelů elektromobilů vyrobených v roce 2022, které jsou na portálu aktuálně nejčastěji v nabídce. Zjistil, které z populárních elektromobilů přišly za 3 roky o největší část původní hodnoty1. Zdaleka nejhůře ze srovnání vyšly vozy americké Tesly – Model Y a Model 3. U obou došlo během tří let od výroby k poklesu hodnoty o 47 %. Ojetý Model Y ve verzi Long Range z roku 2022 dnes prodejci průměrně nabízí za 913 tisíc korun. To je o 811 tisíc korun méně, než stál nový. V případě Modelu 3 Long Range letos průměrná nabídková cena dosahuje 791 tisíc korun, tedy o 696 tisíc korun méně než před třemi lety.
Společným jmenovatelem obou modelů je, že toho za sebou nabízené vozy obvykle mají opravdu hodně. U Modelu 3 dosahuje průměrný nájezd tříletých vozů 51 tisíc kilometrů, v případě Modelu Y se dokonce blíží k 90 tisícům kilometrů. Výrazně tak převyšuje ostatní srovnávané modely, jejichž nájezdy se zpravidla pohybují mezi 20 a 40 tisíci kilometry.
V relativně blízkém závěsu za Teslami následuje dvojice modelů Hyundai Kona a BMW i3. V obou případech je možné tři roky starý vůz v bazarech najít s cenovkou okolo 600 tisíc korun. Oproti původním cenám tak došlo u Hyundai Kona k poklesu o 44 %, v případě BMW i3 o 43 %.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Novela nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci ...
11.04.2023
Nařízení vládyč. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 65/2023 Sb. bylo novelizováno. Novela kromě jiného přinesla: ... „Velký podnikatel zpracuje zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podle vzoru uvedeného v příloze č. 13 k tomuto nařízení, pokud v období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu.
Zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podává velký podnikatel ministerstvu v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace portálu ministerstva do konce kalendářního měsíce, ve kterém nejpozději provádí posouzení za období podle odstavce 2 nebo 5. Část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zpracovává velký podnikatel, který je členem seskupení osob. Velký podnikatel může určit, že část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zpracovává jiný člen téhož seskupení osob; v takovém případě velký podnikatel část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu nezpracovává. Zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu lze podat jiným způsobem než prostřednictvím elektronické aplikace portálu ministerstva, zveřejní-li ministerstvo informaci o jiném způsobu podávání na svých internetových stránkách“ ...
S
Česká pošta uzavře desítky poboček ve velkých městech
31.03.2023
Česká pošta zruší nejvíce poboček v Praze, Ostravě, Brně a Plzni. V Praze má ubýt 35 pošt, v Ostravě 27, v Brně a Plzni po 12.
Celkově se má v polovině roku uzavřít 300 z 3200 poboček. Návrh snížení počtu provozovaných pošt musí ještě schválit vláda.
V dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici, jsou zmíněna města napříč Českem. Rušení pošt by se mělo týkat 115 měst a obcí. Ve velkých městech, jako je Hradec Králové nebo Olomouc, má ubýt sedm poboček, o pět pošt méně budou mít České Budějovice, Liberec nebo Havířov, v Pardubicích, Karlových Varech, Karviné, Opavě nebo Kladně podnik zavře po čtyřech pobočkách.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ve středu schválil vypořádání připomínek k návrhu snížení počtu pošt pro vládu. "Vypořádání bylo schváleno Radou ČTÚ ve středu, tak, aby byl ze strany ČTÚ legislativní proces urychlen v jeho částech, kde to je možné. Nyní bude návrh vypořádání projednán s připomínkujícími subjekty. Stále platí, že poté je třeba, aby návrh projednala ještě Legislativní rada vlády," řekla ČTK mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.
Pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba 1600 zaměstnanců ze zhruba 25.000 lidí. S odbory má vedení podniku propuštění projednávat v první polovině dubna. "Považujeme to však jen za další úsporné opatření v řadě, které beze změny systému financování veřejných poštovních služeb nic nevyřeší," uvedla ve středu předsedkyně největších poštovních odborů Jindřiška Budweiserová.
Pošty se mají rušit ve větších obcích nad 2500 obyvatel, kde je více poboček. Docházková vzdálenost na nejbližší poštu stoupne ze dvou na tři kilometry. Propouštěným zaměstnancům firma nabídne jinou pracovní pozici nebo rekvalifikaci.
J
Češi chtějí kratší pracovní týden.
29.03.2023
Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to dle ekonoma Kovandy z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který zveřejnila ČTK.
Česká ekonomika si zatím plošné zkrácení pracovní doby nemůže dovolit. Naopak, debata o prodloužení věku do důchodu je dokladem, že Češi musí v souhrnu pracovat více – déle –, aby stát vůbec měl na svůj provoz, resp. aby se nemusel ještě notně hlouběji zadlužovat vinou až přílišného deficitu penzijního systému.
Odbory či někteří politici, například sociální demokraté, žádali zkrácení pracovního týdne už v letech před válkou a pandemií, circa 2018. Tehdy se Česku dařilo snižovat své veřejné zadlužení v poměru k HDP, nakonec až pod úroveň třiceti procent. To je dnes naprosté sci-fi. Daný poměr narůstá nad úroveň 45 procent a vláda zatím nepředložila recept, jak tento nárůst zastavit. Nicméně ani kolem rok 2018 nebyl nápad na plošné zkrácení pracovního týdne šťastný. Důkaz pro to nabízí nejen současný neutěšený stav veřejných financí, který by byl při kratší pracovní době ještě neutěšenější. Důkaz totiž nabízejí také plameny a haldy odpadků v ulicích Paříže a dalších francouzských měst. Tamní lid se bouří proti právě navýšení věku odchodu do důchodu, a to z 62 na 64 let...
J
Do několika měsíců bude možné vyzvedávat léky na e-recept i v zahraničí
24.03.2023
Do několika měsíců bude možné vyzvedávat léky na český e-recept v některých zemích EU, například Chorvatsku, Polsku nebo Španělsku. Přesný termín musí stanovit Evropská komise na základě testování systému. Na dnešní tiskové konferenci to řekla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podobně si budou moci léky vyzvednout v ČR i cizinci z těchto zemí. V současné době je možné vyzvednout léky v EU s papírovým receptem.
"Pokud si své léky zapomeneme zabalit, nebo se nám třeba pobyt v zahraničí nečekaně protáhne a s léky nevystačíme, bude stačit kontaktovat svého lékaře, který běžným způsobem vystaví e-recept a pacient si jej v daném místě vyzvedne." Informace se zapíše i do lékového záznamu českého pacienta.
Systém už funguje mezi Finskem, Estonskem, Chorvatskem a Portugalskem. Spolu s Českem by se do měsíce či dvou měly zapojit Švédsko, Polsko či Španělsko. Připravují se také Itálie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Litva a Kypr. V létě tato možnost k dispozici v nejčastějších dovolenkových destinacích.
Zachovaná však zůstane dál i možnost přijít do zahraniční lékárny s papírovým receptem, nová možnost je pro lékárny dobrovolná. Seznam zařízení v ČR i cizích zemích bude SÚKL zveřejňovat. Jako dosud si bude pacient v lékárně lék platit a zdravotní pojišťovna mu zpětně uhradí jeho cenu na českém trhu. "Do budoucna předpokládáme nějakou automatizovanou formu tohoto procesu."
B