Elektromobily ztrácí po třech letech téměř 50 % hodnoty
24.03.2025
Elektromobily americké Tesly patří mezi nejhůře zhodnocené vozy na českém trhu, ukazuje analýza cen ojetin na portálu TipCars. Modely Y a 3 ztratily za tři roky téměř polovinu své původní hodnoty – konkrétně 47 %. Naopak Škoda Enyaq vychází lépe, její cena klesla „jen“ o 31 % a průměrně ji prodejci nabízejí za 1,07 milionu korun. Každé auto si uchovává svou hodnotu jinak a některá ji ztrácí o poznání rychleji než ostatní.
Obzvlášť často se přitom o ztrátě hodnoty hovoří u elektromobilů. Motoristický portál TipCars proto porovnal ceny deseti modelů elektromobilů vyrobených v roce 2022, které jsou na portálu aktuálně nejčastěji v nabídce. Zjistil, které z populárních elektromobilů přišly za 3 roky o největší část původní hodnoty1. Zdaleka nejhůře ze srovnání vyšly vozy americké Tesly – Model Y a Model 3. U obou došlo během tří let od výroby k poklesu hodnoty o 47 %. Ojetý Model Y ve verzi Long Range z roku 2022 dnes prodejci průměrně nabízí za 913 tisíc korun. To je o 811 tisíc korun méně, než stál nový. V případě Modelu 3 Long Range letos průměrná nabídková cena dosahuje 791 tisíc korun, tedy o 696 tisíc korun méně než před třemi lety.
Společným jmenovatelem obou modelů je, že toho za sebou nabízené vozy obvykle mají opravdu hodně. U Modelu 3 dosahuje průměrný nájezd tříletých vozů 51 tisíc kilometrů, v případě Modelu Y se dokonce blíží k 90 tisícům kilometrů. Výrazně tak převyšuje ostatní srovnávané modely, jejichž nájezdy se zpravidla pohybují mezi 20 a 40 tisíci kilometry.
V relativně blízkém závěsu za Teslami následuje dvojice modelů Hyundai Kona a BMW i3. V obou případech je možné tři roky starý vůz v bazarech najít s cenovkou okolo 600 tisíc korun. Oproti původním cenám tak došlo u Hyundai Kona k poklesu o 44 %, v případě BMW i3 o 43 %.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
V Německu začaly jezdit první vodíkové vlaky na pravidelných linkách
12.09.2022
Nebýt modré barvy vlaku, běžný cestující by si té změny možná ani nevšiml. Jezdí podobně, snad jen o trochu tišeji, jako kdyby byl elektrický, ale nad střechou sběrač proudu není. Přitom na málokteré vlaky je teď upřeno tolik světové pozornosti jako na čtrnáct jednotek, které postupně nahrazují dieselové předchůdce v okolí Brém.
Dveře se zavřou a vlak se dává do pohybu. Ne že by byl úplně nehlučný, pořád je slyšet bzukot elektromotorů, oproti klasickému dieselelektrickému přenosu ale chybí ta podstatnější a hlučnější část – hukot spalovacího motoru, který vyrábí trakční elektřinu. Místo něj je tu jednotka rozkládající vodík. A taky, stranou očím cestujících, zásobníky na vodík na střeše. Přesně takto to mohli zažít letos na jaře i cestující v Česku při jeho předváděcích jízdách.
Na konci srpna se v Německu právě tyto jednotky typu Coradia iLint dostaly do pravidelného provozu. „Jako země obnovitelných zdrojů energie nastavujeme laťku na cestě ke klimatické neutralitě v odvětví dopravy,“ řekl tehdy předseda vlády spolkové země Dolní Sasko Stephan Weil. Výrobce, francouzský koncern Alstom, mluví o velkých úsporách nafty – 1,6 milionu litrů ročně, tedy přes 100 tisíc litrů na jednotku. A to při relativně nízkých nákladech. Uvádí se cena v přepočtu 2,3 miliardy korun. Ve srovnání se stejnými jednotkami poháněnými spalovacím motorem je cena včetně plnicích stanic a dalšího zázemí zhruba o polovinu vyšší.
V
Prodloužit chod jaderných elektráren v Německu kvůli úspoře plynu se nevyplatí
22.08.2022
Prodloužit životnost posledních tří německých jaderných elektráren kvůli úsporám plynu by bylo špatné rozhodnutí, uvedl v neděli německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck během dne otevřených dveří sídla vlády. Provozem elektráren by se ušetřila nanejvýš dvě procenta spotřeby plynu, což není dostatečný důvod pro odklon od ekologického směřování německé energetiky, dodal Habeck podle agentury Reuters.
Habeck nicméně uvedl, že je otevřený prodloužení životnosti jaderné elektrárny v Bavorsku, pokud zátěžový test ukáže, že je to nutné pro zajištění stability a dodávek do sítě během zimy. Výsledky testu má vláda dostat v řádu týdnů, píše Reuters.
Bavorsko je v jiné situaci než zbytek Německa, protože dodává elektřinu do francouzské sítě. Francie aktuálně odstavila několik jaderných elektráren kvůli údržbě a výpadky má nahradit zásobování z Německa. Habeck v neděli francouzskou závislost na jádru kritizoval, píše agentura DPA.
V
ČNB chce nakoupit až 100 tun zlata
09.08.2022
Česká národní banka by ráda rozšířila dvé zlaté rezervy přibližně desetinásobně, na více než 100 tun. Má se tak stát během několika let. V rozhovoru pro deník Právo to uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl, píše Lukáš Kovanda. Do zlata zamýšlí takto rozsáhle investovat, neboť vývoj ceny drahého kovu má podle něj nulovou vazbu na vývoj cen akcií. Také podíl právě akcií v devizových rezervách chce nový guvernér navýšit.
Ke konci letošního června disponovala ČNB zlatem v objemu 360 tisíc troyských uncí. To odpovídá zhruba 11,2 tuny. Pokud by tedy centrální banka, jak zamýšlí guvernér, navýšila své zlaté rezervy zhruba desetinásobně, mohou činit 110 až 120 tun. Centrální banka by tak vlastnila o více než 100 tun kovu více než nyní. Česko by tak disponovalo suverénně největším objemem zlata v celé historii.
S
Cena zlata je na více než ročním minimu
22.07.2022
Cena zlata dnes na světových trzích klesla nejníže od loňského března. Kolem poledne kov ztrácel zhruba 0,8 procenta a jeho cena se pohybovala kolem 1682 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu).
Investoři čekají, zda a o kolik dnes Evropská centrální banka (ECB) zvýší základní úrokové sazby. Vyhlídka na zdražování peněz ze strany velkých centrálních bank snižuje atraktivitu zlata, které žádné úroky nenese. Stříbro kolem poledne ztrácelo asi dvě procenta na 18,28 dolaru za troyskou unci. Platina odepisovala 0,8 procenta na 851,18 dolaru za unci.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)