Máslo zdražovalo kvůli objektivním příčinám, zjistil antimonopolní úřad
19.03.2025
Hlavní příčinou je především značný růstem nákladů na jeho výrobu. V tiskové zprávě to uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu.
Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh tedy fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců. Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny. Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl antimonopolní úřad. Zaměřil se na deset největších mlékáren i na maloobchodní řetězce.Úřad analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou značku másla, sledoval také změny v obchodních přirážkách.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Banky vypovídají bankovní účty firmám, které se zabývají kryptoměnami
12.04.2023
Těm se tak výrazně komplikuje podnikání. Na tiskové konferenci to řekl předseda České kryptoměnové asociace (ČKMA) František Vinopal. Asociace a její členové nyní podle něj pracují na společném postupu. Krajní, ale reálnou možností, je i přesun některých firem do zahraničí, dodal. Podle bank je obchodování s kryptoměnami rizikové z hlediska legalizace výnosů z trestné činnosti.
"Problematika obchodu s virtuálními aktivy je nyní hodnocena i tuzemskými regulátory (Finanční analytický úřad a Česká národní banka) jako jedna z oblastí s vysokou mírou rizikovosti v oblasti legalizace výnosů pocházejících z trestné činnosti," reagoval mluvčí České bankovní asociace (ČBA) Radek Šalša. Celý bankovní sektor má podle něj aktuální zkušenost se zneužíváním virtuálních aktiv k legalizaci výnosů z trestné činnosti v podobě podvodných kybernetických útoků na jejich klienty, což potvrzuje zvýšené obavy členských bank z rizika plynoucího z obchodů s virtuálními aktivy a nutnost zavedení odpovídajících zvýšených kontrolních postupů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Novela nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci ...
11.04.2023
Nařízení vládyč. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 65/2023 Sb. bylo novelizováno. Novela kromě jiného přinesla: ... „Velký podnikatel zpracuje zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podle vzoru uvedeného v příloze č. 13 k tomuto nařízení, pokud v období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu.
Zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podává velký podnikatel ministerstvu v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace portálu ministerstva do konce kalendářního měsíce, ve kterém nejpozději provádí posouzení za období podle odstavce 2 nebo 5. Část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zpracovává velký podnikatel, který je členem seskupení osob. Velký podnikatel může určit, že část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zpracovává jiný člen téhož seskupení osob; v takovém případě velký podnikatel část B zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu nezpracovává. Zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu lze podat jiným způsobem než prostřednictvím elektronické aplikace portálu ministerstva, zveřejní-li ministerstvo informaci o jiném způsobu podávání na svých internetových stránkách“ ...
S
Česká pošta uzavře desítky poboček ve velkých městech
31.03.2023
Česká pošta zruší nejvíce poboček v Praze, Ostravě, Brně a Plzni. V Praze má ubýt 35 pošt, v Ostravě 27, v Brně a Plzni po 12.
Celkově se má v polovině roku uzavřít 300 z 3200 poboček. Návrh snížení počtu provozovaných pošt musí ještě schválit vláda.
V dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici, jsou zmíněna města napříč Českem. Rušení pošt by se mělo týkat 115 měst a obcí. Ve velkých městech, jako je Hradec Králové nebo Olomouc, má ubýt sedm poboček, o pět pošt méně budou mít České Budějovice, Liberec nebo Havířov, v Pardubicích, Karlových Varech, Karviné, Opavě nebo Kladně podnik zavře po čtyřech pobočkách.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ve středu schválil vypořádání připomínek k návrhu snížení počtu pošt pro vládu. "Vypořádání bylo schváleno Radou ČTÚ ve středu, tak, aby byl ze strany ČTÚ legislativní proces urychlen v jeho částech, kde to je možné. Nyní bude návrh vypořádání projednán s připomínkujícími subjekty. Stále platí, že poté je třeba, aby návrh projednala ještě Legislativní rada vlády," řekla ČTK mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.
Pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba 1600 zaměstnanců ze zhruba 25.000 lidí. S odbory má vedení podniku propuštění projednávat v první polovině dubna. "Považujeme to však jen za další úsporné opatření v řadě, které beze změny systému financování veřejných poštovních služeb nic nevyřeší," uvedla ve středu předsedkyně největších poštovních odborů Jindřiška Budweiserová.
Pošty se mají rušit ve větších obcích nad 2500 obyvatel, kde je více poboček. Docházková vzdálenost na nejbližší poštu stoupne ze dvou na tři kilometry. Propouštěným zaměstnancům firma nabídne jinou pracovní pozici nebo rekvalifikaci.
J
Češi chtějí kratší pracovní týden.
29.03.2023
Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to dle ekonoma Kovandy z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který zveřejnila ČTK.
Česká ekonomika si zatím plošné zkrácení pracovní doby nemůže dovolit. Naopak, debata o prodloužení věku do důchodu je dokladem, že Češi musí v souhrnu pracovat více – déle –, aby stát vůbec měl na svůj provoz, resp. aby se nemusel ještě notně hlouběji zadlužovat vinou až přílišného deficitu penzijního systému.
Odbory či někteří politici, například sociální demokraté, žádali zkrácení pracovního týdne už v letech před válkou a pandemií, circa 2018. Tehdy se Česku dařilo snižovat své veřejné zadlužení v poměru k HDP, nakonec až pod úroveň třiceti procent. To je dnes naprosté sci-fi. Daný poměr narůstá nad úroveň 45 procent a vláda zatím nepředložila recept, jak tento nárůst zastavit. Nicméně ani kolem rok 2018 nebyl nápad na plošné zkrácení pracovního týdne šťastný. Důkaz pro to nabízí nejen současný neutěšený stav veřejných financí, který by byl při kratší pracovní době ještě neutěšenější. Důkaz totiž nabízejí také plameny a haldy odpadků v ulicích Paříže a dalších francouzských měst. Tamní lid se bouří proti právě navýšení věku odchodu do důchodu, a to z 62 na 64 let...
J