Máslo zdražovalo kvůli objektivním příčinám, zjistil antimonopolní úřad
19.03.2025
Hlavní příčinou je především značný růstem nákladů na jeho výrobu. V tiskové zprávě to uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu.
Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh tedy fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců. Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny. Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl antimonopolní úřad. Zaměřil se na deset největších mlékáren i na maloobchodní řetězce.Úřad analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou značku másla, sledoval také změny v obchodních přirážkách.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V Česku se s depresemi nebo úzkostmi léčí přes 700 tisíc lidí, spotřeba léků vzrostla
21.02.2023
S depresí či úzkostí se podle údajů Svazu zdravotních pojišťoven léčí v Česku téměř 700 tisíc lidí. Spotřeba léků rostla dvakrát po sobě meziročně o sedm procent, rychleji než v předchozích letech. Za posledních 20 let se spotřeba antidepresiv a anxiolytik zvýšila šestinásobně, informoval svaz.
Obecně lze vidět, že každoročně spotřeba léků rostla o pět procent, v posledních dvou letech dokonce o sedm procent, což nejspíš souvisí s náročnější společensko-ekonomickou situací podporovanou faktory jako covid, válka na Ukrajině nebo vysoká inflace, uvedla expertka pro zdravotní politiku svazu Ludmila Plšková.
Počet lidí, kteří vyhledali pomoc v souvislosti s depresemi či úzkostmi, se za poslední dva roky ztrojnásobil a dnes již úzkostnou poruchou nebo depresí trpí zhruba každá desátá žena a asi šest mužů ze sta. Na vině mohou být i zesílené stresové faktory jako epidemie covidu, válka na Ukrajině nebo prudké zdražování.
B
Stát prodal státní dluhopisy za 19,4 miliardy korun
13.02.2023
Ministerstvo financí podle plánu prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 19,4 miliardy korun. Zájem investorů byl téměř trojnásobný, chtěli nakoupit dluhopisy za 53,9 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala. Největší zájem byl o dluhopisy s proměnlivým úročením se splatností v roce 2031. Investoři je chtěli nakoupit za 34 miliard korun, ministerstvo je na trh nabídlo za 7,5 miliardy korun.
Průměrný výnos byl 0,67 procenta. Dluhopisy se splatností v roce 2030 prodalo ministerstvo v objemu 9,7 miliardy korun při poptávce 15,5 miliardy korun. Průměrný výnos byl 4,51 procenta. U dluhopisů se splatností v roce 2040 dosáhla poptávka 4,37 miliardy korun, prodaly se v objemu 2,1 miliardy korun při průměrném výnosu 4,6 procenta. Současné aukce byly třetí letošní vlnou prodeje státních dluhopisů. V lednu se při dvou vlnách aukcí prodaly dluhopisy celkem za 46,8 miliardy korun. V prvním čtvrtletí letos ministerstvo financí hodlá prodat dluhopisy ve jmenovité hodnotě zhruba 125 miliard korun. Celkem letos podle Strategie financování a řízení státního dluhu chce prodat krátkodobé a střednědobé dluhopisy za 400 až 500 miliard korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České dráhy loni přepravily 157 milionů cestujících
03.02.2023
České dráhy (ČD) loni přepravily 157 milionů cestujících, meziročně o 30 procent více. Jde o 87 procent hodnoty z předcovidového roku 2019, kdy národní dopravce přepravil 182,1 milionu cestujících.
Dráhy o tom informovaly v tiskové zprávě. Přepravní výkon dosáhl 7,7 miliardy takzvaných osobokilometrů, tedy počtu kilometrů, které cestující s vlaky ČD najezdily. Meziročně je to o 43 procent více. Průměrná přepravní vzdálenost stoupla o 4,3 kilometru. S přihlédnutím ke změnám dopravců v uplynulých dvou letech jsou tak ČD v podstatě na úrovni předcovidových let, uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Energetický úřad dostal loni od lidí dvakrát více podnětů
23.01.2023
Energetický regulační úřad (ERÚ) v loňském roce obdržel 22 198 podnětů od spotřebitelů. Meziročně počet stagnoval, v porovnání s předkrizovými léty však jde o takřka dvojnásobný nárůst. Tématem podání byly nejčastěji zálohy a vyúčtování, ubylo naopak problémů se zprostředkovateli. Zvýšil se i počet kontrol a sporů mezi spotřebiteli a dodavateli.
Loňských 12 měsíců podle úřadu dorovnalo počtem podání rekordní čísla z roku 2021. Změnila se ovšem jejich struktura. Zatímco v závěru roku 2021 přicházely kvůli pádu některých dodavatelů v čele s Bohemia Energy především dotazy na výběr nového dodavatele nebo specifika režimu dodavatele poslední instance, loni byly příčinou podnětů hlavně důsledky energetické krize. "V celé třetině případů nás lidé loni oslovili kvůli zálohám či vyúčtování, respektive kvůli rostoucím cenám energií, které se do plateb promítají. Těchto podání přibylo zejména ve druhém pololetí roku, kdy už se jednalo takřka o polovinu z celkového počtu dotazů," uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. Podle něj navíc spotřebitelé poslali úřadu i další tisíce neoficiálních dotazů a podnětů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)