Máslo zdražovalo kvůli objektivním příčinám, zjistil antimonopolní úřad
19.03.2025
Hlavní příčinou je především značný růstem nákladů na jeho výrobu. V tiskové zprávě to uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu.
Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh tedy fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců. Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny. Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl antimonopolní úřad. Zaměřil se na deset největších mlékáren i na maloobchodní řetězce.Úřad analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou značku másla, sledoval také změny v obchodních přirážkách.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Státy by měly řešit, jak zdanit roboty
05.01.2022
Globální pracovní trh začíná čelit masivní robotizaci, což s sebou přináší i otázky, jak roboty zdanit. Důvodem je jednoduchý předpoklad, že čím méně lidí bude v budoucnu pracovat, tím více budou klesat příjmy státních rozpočtů. Místo aby lidé do rozpočtů aktivně přispívali, stane se část z nich naopak příjemcem podpor. "Pracovní trh se bude dramaticky měnit.
Odhaduje se, že do roku 2030 zanikne třetina pracovních míst, nahradí je roboti. Sice vzniknou nová místa, ale někteří lidé se možná nebudou chtít rekvalifikovat," uvedl Pavel Semerád z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Navíc je podle něj pravděpodobné, že přechod bude tak překotný, že se někteří lidé ani nedokážou tak rychle rekvalifikovat. "Je proto potřeba začít přemýšlet, jak nahradit výpadek na straně státního rozpočtu," dodal. Nejvíce ohrožení jsou lidé vykonávající monotónní práci, kterou je možné automatizovat. Podle Semeráda stačí, aby takové pracovníky nahradila roboty jedna firma, a ostatní společnosti v daném oboru se trendu budou muset přizpůsobit. Zánik pracovních míst tak nabere velmi rychlé tempo. "Stát přijde o daň z příjmů, o zdravotní a sociální pojištění a naopak bude muset vyplácet podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky. To jsou obrovské peníze," poznamenal Semerád.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lockdown je příčinou zájmu o chataření a chalupaření
03.01.2022
Chataření a chalupaření je v Česku fenomén, jehož obliba přichází ve vlnách: velký boom byl například v dobách socialismu, útlum přišel s touhou cestovat do zahraničí, obliba se vrátila při hospodářské krizi v roce 2008 a nově nyní během pandemie, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociální geografka z Přírodovědecké fakulty UK Dana Fialová.
Lockdown je příčinou jedné z vln zájmu o chataření a chalupaření. Lidé skutečně hodně toužili "vypadnout" z města, a když měli tu možnost, tak ho trávili na chatách a chalupách. Šlo především o rodiče s dětmi na home officu nebo o mladší seniory.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Obyvatelé EU méně často navštěvují pirátské weby
10.12.2021
Obyvatelé Evropské unie se méně často připojují na weby, které šíří v rozporu s autorským právem filmy, hudbu nebo televizní pořady. Počet přístupů na pirátské weby se od roku 2017 do konce roku 2020 snížil o více než polovinu. Uvádí to čtvrteční zpráva Úřadu EU pro duševní vlastnictví. V Česku byl počet přístupů vyšší než unijní průměr.
Každý uživatel internetu v Evropské unii se podle zprávy loni měsíčně šestkrát připojil k portálům, které šíří obsahy v rozporu s autorskými právy. Národní průměr nad deset připojení měsíčně vykazovala Litva, Lotyšsko, Řecko a Malta, nejnižší údaj mělo Finsko, Německo a Polsko.
V Česku průměr činí zhruba osm připojení za měsíc. Tuzemsko tak podle zprávy patří do skupiny zemí, které v roce 2017 vykazovaly průměrný údaj, tempo poklesu ale bylo méně rychlé než unijní průměr.
Počet připojení na pirátské weby se od roku 2017 snižuje. Jen za rok 2020 tento počet klesl zhruba o třetinu. Nejvíce opadl zájem o hudbu a filmy, méně pak o televizní programy.
V
Češi jedli v pandemii zdravěji, zjistili statistici
08.12.2021
Koronavirová epidemie mění i stravovací návyky Čechů. Spotřeba alkoholu byla loni kvůli uzavření restaurací nejnižší od roku 1996. Naopak rýže a luštěnin lidé snědli nejvíc od začátku sledování, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově podle něj loni spotřeba potravin v Česku stoupla. V meziročním srovnání se loni v Česku zvýšila spotřeba masa, mléka, mléčných výrobků, ovoce i zeleniny. Menší zájem byl o pekárenské výrobky, brambory, tuky a oleje a nealkoholické i alkoholické nápoje.
"Meziroční změny ve spotřebě potravin v porovnání s předcovidovým obdobím dokládají zájem obyvatel zásobit se preventivně během nouzového stavu některými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou a také pečovat o imunitu organismu zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny," uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková. Ovoce loni snědl každý Čech v průměru 87,8 kilogramu, o 1,3 kilogramu více než v roce 2019. Z ovoce mírného pásma připadala polovina celkové spotřeby na jablka, následovaly švestky se zhruba 12procentním podílem. U jižního ovoce tvořily shodně zhruba třetinu spotřeby banány a pomeranče spolu s mandarinkami.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)