České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
(Zdroj: aktualne.cz)
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
07.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun. Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ, zveřejněná minulý týden. Příjmy obyvatelstva ČR totiž i letos nadále nahlodává mimořádně vysoká, dvouciferná inflace. Přitom ovšem břímě inflace dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na firmy a podniky. Míra zisku podnikové sféry, která zachycuje její ziskovost, totiž v prvním letošním čtvrtletí rostla meziročně o více než tři procentní body, a to už třetí kvartál v řadě. To značí citelně nadprůměrný růst ziskovosti firem a podniků. Podniková sféra tak evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci tohoto přenosu v celé řadě případů schopna si ještě k tomu navýšit vlastní marže a zisk.
Zmíněná data ČSÚ tak korespondují s aktuálním poznatky OECD, Banky pro mezinárodní platby či České národní banky.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)
Vláda schválila konsolidační balíček, věcné změny se budou projednávat až ve sněmovně
30.06.2023
Vláda schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Udělala v něm jen legislativnětechnické změny, k věcným přistoupí při projednávání ve sněmovně, pokud se na nich koalice dohodne. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Součástí balíčku podle něj zůstala i novela zákona o hazardních hrách, proti které se vymezovali vládní lidovci.
Konsolidační balíček obsahuje opatření, která vyžadují legislativní změny. Jeho součástí tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace v objemu 150,7 miliardy korun za dva roky. "Jsme si vědomi, že úspory a zvyšování příjmů státu jsou nepříjemné, bolí. Ale jsme si jisti že to je přijatelná cena za budoucí prosperitu," řekl Fiala. Balíček podle něj zjednoduší daňový systém a zastaví neúnosné zadlužování země.
Součástí balíčku zůstala novela zákona o hazardních hrách. Podle Fialy je to nutné, aby bylo možné zvýšit poplatky za hazardní hry, jak s tím počítá konsolidační balíček. Spojení obou novel přitom kritizovali lidovci. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) během jednání vlády uvedl, že lidovci při projednávání zákona ve Sněmovně navrhnou úpravu této novely.
Konsolidační balíček mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, slučuje na 12 procent snížené sazby DPH, které nyní činí deset a 15 procent a mění rozložení některých položek v sazbách DPH. Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců nebo ruší řadu daňových výjimek, mimo jiné slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Zavádí rovněž nový státní koeficient u daně z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření.
Ministři před jednáním vlády nevyloučili to, že některé části balíčku se ještě budou měnit při projednávání ve Sněmovně, pokud na tom bude v koalici shoda. Vládní poslanci by v takovém případě podali komplexní pozměňovací návrh ve druhém čtení. Sněmovna by se měla konsolidačním balíčkem začít zabývat na červencové schůzi. Vláda chce dokončit legislativní proces do konce roku, aby balíček mohl začít platit v příštím roce.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Plánovaná nižší DPH na vodu z kohoutku bude pouze bez ochucení sirupem nebo ovocem
26.06.2023
Snížená sazba DPH 12 procent má být při prodeji kohoutkové vody za předpokladu, že nebude ochucená například šťávou, sirupem nebo přidaným ovocem. Pro minerální i kojenecké vody bude platit základní sazba, stejně jako pro kávu s mlékem nebo se smetanou. Vyplývá to z návrhu vládního balíčku na konsolidaci veřejných financí. Ministerstvo financí (MF) přijalo připomínku na zařazení rostlinného mléka do snížené sazby spolu s kravským mlékem. Odmítlo připomínky, které by zařadily do snížené sazby dětské pleny nebo menstruační pomůcky.
Vládní balíček má nově sloučit sníženou sazbu DPH ze současných deseti a 15 procent na jednu 12procentní. Do té mají být zařazené mimo jiné potraviny nebo stravování v restauracích. Z vypořádání připomínek vyplývá, že všechny nealkoholické i alkoholické nápoje včetně točeného piva budou v sazbě 21 procent. Vláda také chce u alkoholických nápojů zvýšit spotřební daň na lihoviny, naopak u takzvaného tichého vína zůstane na nulové sazbě.
Výjimku u DPH na nápoje má mít voda z kohoutku, pro kterou má platit snížená sazba. V důvodové zprávě materiálu ministerstvo upozorňuje, že se to bude týkat pouze čisté vody bez příchutě. "Ledová tříšť vyrobená z kohoutkové vody a ochucená sirupem bude v základní sazbě daně," uvádí. Podle materiálu aplikaci snížené sazby ale nebrání přidání dekorace do sklenice nebo na sklenici s kohoutkovou vodou. "Příkladně v podobě lístků máty," píše ministerstvo.
S
Rodičovský příspěvek se zvýší o 50 tisíc. Doba čerpání se zkrátí ze čtyř na tři roky
24.06.2023
Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku by se mohla zkrátit ze čtyř let na tři roky. Rodiče ale budou moci s potomkem dál zůstávat doma na rodičovské do jeho čtyř let. Serveru iDNES.cz to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj se na tom dohodla koalice. Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku. Mluví se o přidání 50.000 korun k nynějším 300.000 korunám, a to od ledna. Dohoda ale není na tom, kdo všechno by měl mít na zvýšenou částku nárok.
Rodičovská se naposledy zvedla v roce 2020 o 80.000 korun na 300.000 korun. Rodiče mohou teď sumu čerpat do potomkových čtyř let. Čím vyšší je měsíční částka, tím rychleji se suma vybere. Měsíčně je možné pobírat až 70 procent základu výdělku. Loni výdaje činily 33 miliard korun, v roce 2019 před navýšením při vyšším počtu dětí 24,5 miliardy korun.
„Jednání K5 (lídrů koaličních stran) potvrdilo od 1. ledna zvýšení o 50.000 korun a zkráceni čerpání na tři roky, podotýkám zkráceni čerpání, nikoliv zkrácení možnosti byt doma s dítětem do čtyř let věku. Tato základní dohoda již je potvrzena a takto bude novela zákona o státní sociální podpoře upravena a schválena na jednání vlády v příštích týdnech," řekl serveru Jurečka.
Zaměstnavatel drží rodiči místo do tří let věku dítěte. Školek či dětských skupin není dost, a to hlavně ve velkých městech. Posílení počtu míst a zkrácení rodičovské doporučovala Národní ekonomická rada vlády (NERV) i další experti.
Koalice zatím nemá shodu na tom, kdo by měl zvýšenou částku pobírat. Podle toho bude pak zřejmé, o kolik se zvednou výdaje. Rozpočet je v deficitu. Pro příští rok vláda původně počítala se schodkem 235 miliard korun, nyní mluví o částce mezi 235 a 270 miliardami. Současně premiér Petr Fiala (ODS) v polovině června zmínil případné další úspory ještě letos, pokud by se hospodaření státu nevyvíjelo dobře.
B