České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
(Zdroj: aktualne.cz)
Daňové zvýhodnění formou daňového bonusu
18.01.2018
Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. Výše daňového bonusu se od r. 2012 neměnila. Daňový bonus vyplacený poplatníkovi je omezen částkou 60 300 Kč ročně. Slevu na dani zákon neomezuje.
Počínaje r. 2018 § 35c odst. 4 zákona stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Zákon zpřísnil podmínky pro vyplácení daňového bonusu, příjmy z nájmu a kapitálového majetku se již nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti.
Slevy na dani z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob
18.01.2018
Zákon o daních z příjmů umožňuje zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené osoby, snížit daňovou povinnost, a to uplatněním příslušné slevy na dani.
Podle § 35 odst. 1 zákona se poplatníkům fyzickým a právnickým osobám daň za zdaňovací období snižuje o:
a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,
b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.
Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.
Středa 31. ledna je posledním dnem pro podání daňového přiznání
17.01.2018
Letošní přiznání k dani z nemovitých věcí je potřeba podat nejpozději do středy 31. ledna. Přiznání by neměli zapomenout podat zejména poplatníci, kteří v roce 2017 nově nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Také ti poplatníci, kteří nemovitou věc darovali, prodali nebo jinak pozbyli, musí tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu. Pokud jim ještě nějaká nemovitá věc v kraji zbyla, podají dílčí daňové přiznání. Pokud všechny své nemovité věci v daném kraji v roce 2017 pozbyli, doručí na finanční úřad písemné oznámení o této skutečnosti.
Povinnost podat daňové přiznání mají také poplatníci, kteří na v minulosti přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je také změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu. Dále je nutné upozornit, že i část budovy nebo inženýrské stavby, je-li dokončená a užívaná, je předmětem zdanění. Koho se povinnost podat daňové přiznání naopak netýká?
Povinnost podat daňové přiznání nemá poplatník, který podával daňové přiznání v uplynulých letech a nezměnily se u něj skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Změna místního koeficientu, který si určuje pro každý rok obec nebo změna ceny půdy, také není důvodem pro podání daňového přiznání. Správce daně tyto změny automaticky zohlední při výpočtu daně na aktuální rok.
(Zdroj: financnisprava.cz)
Průměrný plat v průmyslu se přehoupl přes 36 tisíc
09.01.2018
Průmyslová výroba v Česku v loňském listopadu zpomalila meziroční růst na 8,5 procenta po říjnovém zvýšení o 10,5 procenta. Růst podpořila hlavně energetika, výroba automobilů a elektrických zařízení. Ve srovnání s říjnem průmyslová produkce očištěná o sezonní vlivy vzrostla o 3,7 procenta. Růst zpomalila také stavební výroba, snížil se na 1,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu v listopadu meziročně stoupla o 16,3 procenta, výroba motorových vozidel se zvýšila o 7,5 procenta a výroba elektrických zařízení vzrostla o 18,5 procenta. Pokles statistici zaznamenali ve výrobě ostatních dopravních prostředků, těžbě a dobývání a u tisku a rozmnožování nahraných nosičů.
Tržby v průmyslu meziročně stouply o 5,7 procenta. Tržby z přímého vývozu se zvýšily výrazněji než domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků. Hodnota nových zakázek se oproti listopadu 2016 zvýšila o 3,3 procenta. "Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 1,8 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 6,2 procenta," uvedl ČSÚ. V průmyslu v listopadu dál přibývalo pracovníků a rostly mzdy. Počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více pracovníky meziročně stoupl o dvě procenta, průměrně brali 36 796 korun hrubého, tedy o 8,4 procenta více než o rok dřív. Ještě v říjnu byla průměrná mzda ve větších průmyslových podnicích 31 211 korun. Zahraniční obchod skončil v listopadu přebytkem 11,7 miliardy korun, meziročně byl o 3,4 miliardy koruny vyšší. Podle ČSÚ mělo pozitivní vliv na výsledek hlavně snížení deficitu v obchodu s chemikáliemi. Proti říjnu se po sezonním očištění snížil export o 1,5 procenta a import o tři procenta. V porovnání s předloňským listopadem vývoz vzrostl o 2,3 procenta a dovoz o 1,2 procenta.