České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v tiskové zprávě.
"Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
(Zdroj: aktualne.cz)
Příjmy z budoucího převodu podílu v obchodní korporaci
08.06.2017
Osvobození se podle § 4 odst. 1 písm. s) zákona nevztahuje dále na:
– příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci v době do 5 let od jeho nabytí, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od jeho nabytí,
– příjem z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto úplatného převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti poplatníka, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí tohoto podílu nebo od ukončení této činnosti.
Příklad
Poplatník nepodnikatel uzavřel v době kratší než 5 let od nabytí účasti na společnosti s ručením omezeným smlouvu o smlouvě budoucí na převod účasti na společnosti s ručením omezeným, na základě které bude uzavřena smlouva o převodu účasti až po 5 letech od nabytí. Otázkou je, zda příjmy plynoucí ze smlouvy o smlouvě budoucí budou příjmy zdanitelné.
Příjmy plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na převod podílu ve společnosti s ručením omezeným, které poplatník obdrží do pěti let od nabytí obchodního podílu, budou příjmy zdanitelné, nevztahuje se na ně osvobození od daňové povinnosti. Příjmy plynoucí na základě smlouvy o smlouvě budoucí na převod podílu ve společnosti s ručením omezeným, které poplatník obdrží po pěti letech od nabytí obchodního podílu, budou příjmy od daně osvobozené. V daném případě není rozhodující kdy byl budoucí převod účasti uskutečněn, ale zda poplatníkovi plynuly příjmy z tohoto převodu do pěti let nebo po pěti letech od nabytí podílu.
Příjmy z budoucího prodeje věci z hlediska daně z příjmů
08.06.2017
Zákon o daních z příjmů stanoví pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podmínky pro osvobození příjmů z prodeje jejich majetku od daně s tím, že zvláštní podmínky zákon stanoví pro případ osvobození příjmů z prodeje na základě smlouvy o smlouvě budoucí.
Příjmy z prodeje bytové jednotky a rodinného domu
Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem z prodeje:
– rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo
– jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku,
pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.
Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.
Změny daňového bonusu
07.06.2017
Zákon o daních z příjmů v § 35c odst. 3 stanoví, že je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem.
Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. Daňový bonus vyplacený poplatníkovi je omezen částkou 60 300 Kč ročně. Slevu na dani zákon neomezuje. Zákon pro daňový bonus stanoví i další omezující podmínky. Daňový bonus může podle § 35c odst. 4 zákona uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období:
– měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Minimální mzda pro r. 2017 činí 11 000 Kč, pro r. 2017 zákonný limit pro daňový bonus činí 6 x 11 000 = 66 000 Kč,
– u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy, tj. nesmí vykázat daňovou ztrátu.
Počínaje r. 2018 zákon o daních z příjmů zpřísní podmínky pro vyplácení daňového bonusu. Do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit se nebudou započítávat příjmy z kapitálového majetku a příjmy z nájmu podle § 8 a 9 zákona. Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují aktivních příjmů, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti podle § 6 nebo 7 zákona.
Pro r. 2018 zákon nově stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy.
Zvýšení slevy na vyživované děti
07.06.2017
Novela zákona zvýší slevu na vyživované děti. Daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě bude činit 19 404 Kč ročně a na třetí a každé další dítě 24 204 Kč ročně. Daňového zvýhodnění na první dítě se nemění a bude činit i nadále 13 404 Kč. Přechodné ustanovení novely zákona stanoví, že ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2017.
Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2017 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Pokud by např. novela zákona nabyla účinnosti od 1. července 2017, bylo by možno zaměstnancům, kteří vyživují děti a podepsali prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona, uplatnit zvýšené měsíční daňové zvýhodnění od července s tím, že za předcházející měsíce by se zvýšení daňového zvýhodnění zaměstnanci dorovnalo v rámci ročního zúčtování za r. 2017. Další možností je, že by si zaměstnanec mohl zvýšené daňové zvýhodnění uplatnit prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2017.