České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v tiskové zprávě.
"Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé plánování na řadu let dopředu." uvedl prezident unie Ondřej Beránek.
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
(Zdroj: aktualne.cz)
Způsob odpočtu daňové ztráty
19.09.2017
Odpočet daňové ztráty od základu daně, resp. od dílčích základů daně podle § 7 až 10 zákona, musí poplatník řádně zvážit. Především musí pamatovat, že daňovou ztrátu lze odečítat po dobu 5 následujících let, zatím co některé odpočty, resp. daňové výhody, jsou možné pouze v daném roce.
Pokud poplatník odečte daňovou ztrátu tak, že výsledný základ daně je nízký, může se stát, že:
nevyužije (a tedy propadne) slevu na dani na poplatníka a další slevy na dani dané § 35ba, tj. sleva na manžela (manželku), invaliditu, na studenta a na umístění dítěte,
nevyužije nezdanitelné částky podle § 15 zákona, tj. odečet z titulu darů, bytové potřeby, životního pojištění, členské příspěvky zaplacené odborové organizaci, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,
nevyužije slevu z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob,
nevyužije daňové zvýhodnění na děti.
Vhodné je uplatnit odečet daňové ztráty tak, aby poplatník o výše uvedené daňové výhody nepřišel.
Vykázal-li např. podnikatel v letošním roce základ daně 170 000 Kč s tím, že má z minulého roku daňovou ztrátu 30 000 Kč, není výhodné tuto ztrátu od základu daně odečíst. V daném případě je základ daně tak nízký, že pro poplatníka je výhodnější ztrátu převést do dalších let a v letošním roce si uplatnit základní slevu na poplatníka.
Vykázání daňové ztráty je nevýhodné jak z důvodu, že poplatník nemůže v daném zdaňovacím období uplatnit výše uvedené daňové výhody, tak i z důvodu, že se prodlouží doba pro stanovení a doměření daně v souladu s § 38r zákona. Pokud by mělo dojít k vykázání ztráty a poplatník se snaží tomu zabránit, je vhodným řešením např. přerušit daňové odpisy, počkat s nákupem zásob zboží nebo materiálu, případně i přejít na vedení účetnictví, apod., čímž ke ztrátě nedojde.
Finanční leasing podle ZDP
18.09.2017
zahrnuje nejenom smlouvy, jež vykazují znaky smlouvy nájemní, ale též smlouvy mající povahu pachtovní smlouvy, případně obdobných smluv, pokud je jejich předmětem dočasné užívání věci za úplatu s následným převodem vlastnického práva.
Se zavedením nové definice pojmu finanční leasing v ustanovení § 21d ZDP došlo oproti původní právní úpravě ke změně terminologie:
– pojem „finanční leasing“, nahrazuje pojem „finanční pronájem s následnou koupí“,
– pojem „úplata“, nahrazuje pojem „nájemné“,
– pojem „uživatel“, nahrazuje pojem „nájemce“,
– pojem „doba finančního leasingu“, nahrazuje pojem „doba nájmu“,
– pojem „převod vlastnického práva“, který nahrazuje pojem „prodej“.
Z věcného hlediska zůstaly podmínky pro posuzování daňové uznatelnosti „finančního leasingu“ nezměněny.
Změny u vratky spotřební daně u zelené nafty – od 1. července 2017
18.09.2017
S účinností změnového zákona od 1. července 2017 tak dochází k úpravě vratky spotřební daně u osob podnikajících podle zákona upravujícího zemědělství, které provozují současně rostlinnou a živočišnou výrobu – tzv. kombinovanou živočišnou výrobu, v návaznosti na intenzitu chovu zvířat, kdy se zavádí tři pásma objemu vrácené částky spotřební daně v závislosti na stanovená kritéria:
– intenzita chovu do 0,2 velké dobytčí jednotky na hektar,
– intenzita chovu nad 0,2 do 0,4 velké dobytčí jednotky na hektar,
– intenzita chovu nad 0,4 velké dobytčí jednotky na hektar.
Nově si tak tyto osoby budou muset vypočítat intenzitu chovu zvířat v závislosti na počtu a druhu zvířat a druhu zemědělské kultury – orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura, přepočtenou na velké dobytčí jednotky (VDJ). Koeficient tak bude vyjadřovat podíl VDJ na hektar půdy – VDJ/hektar. Zároveň budou moci uplatnit vratku zvlášť u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b)[2] nebo v § 45 odst. 2 písm. j)[3] (minerální oleje s menším obsahem biopaliva) a zvlášť u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c)[4] zákona o spotřebních daních. Podle § 57 odst. 9 zákona o spotřebních daních si tak tyto osoby nebudou moci za měsíc uplatnit vratku zvlášť u rostlinné a zvlášť u živočišné výroby. Jak již bylo uvedeno, bude od 1. července 2017 umožněno oprávněným osobám požádat o vratku spotřební daně i u činností rybnikářství a hospodaření v lese.
V rámci jednoho daňového přiznání tak bude možné uplatnit současně vratku spotřební daně:
– u živočišné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese,
– rostlinné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese,
– a kombinované živočišné výroby, rybnikářství a hospodaření v lese.
Přechod ze skutečných výdajů na paušální výdaje
14.09.2017
Každý podnikatel by měl sledovat své skutečné výdaje a dle jejich výše by se měl nejpozději do skončení zdaňovacího období resp. do sestavení daňového přiznání k dani z příjmů za uplynulé zdaňovací období rozhodnout, zda je pro něho výhodnější uplatňovat skutečné výdaje, nebo přejít na uplatnění paušálních výdajů.
Vždy je třeba v rámci optimalizace daňové povinnosti zvolit tu nejvýhodnější variantu pro poplatníka daně z příjmů. Pokud se poplatník rozhodne, že namísto uplatnění skutečných výdajů je pro něho výhodnější přejít na paušální výdaje, bude postupovat podle znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Zde se říká, že stejným způsobem jako při ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti nebo při ukončení nájmu postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 (uplatnění výdajů pro-kazatelným způsobem) na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP (uplatnění výdajů procentem z příjmů), anebo při zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence nebo zahájení vedení záznamů o příjmech a výdajích.