Daň z nemovitosti 2025 – nová pravidla
15.01.2025
Do konce ledna je nutné podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Tato povinnost se týká osob, které v loňském roce nabyly nemovitost, její část nebo u nichž došlo k významné změně vlastněné nemovitosti, například k přístavbě, změně výměry pozemku či jiným úpravám. Pokud ke změnám nedošlo, není potřeba přiznání podávat – finanční správa zohlední případné úpravy automaticky, například změny koeficientů v obcích.
V roce 2024 došlo ke zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti o 80 %, což mělo za následek růst daňové povinnosti. Některé obce tuto změnu ještě navýšily úpravou svého místního koeficientu, který může obce stanovovat v rozmezí od 0,5 do 5. Daň z nemovitosti je totiž příjmem obcí, což jim umožňuje přizpůsobit si výnosy podle vlastních potřeb.
Od roku 2025 se pravidla pro stanovení místních koeficientů mění. Nové rozmezí koeficientů dává obcím širší možnosti – mohou koeficient snížit až na 0,5, čímž by mohly částečně zmírnit dopady předchozích navýšení. Ruší se také koeficient 1,5, který dosud platil pro rekreační objekty, garáže a nemovitosti využívané k podnikání. Některé obce plánují využít těchto změn k úpravě koeficientů směrem dolů, což by mohlo vést k nižším daňovým povinnostem pro jejich obyvatele.
Daňové přiznání se podává na aktuální zdaňovací období, tedy do 31. ledna roku, na který se vztahuje. V případě nepodání hrozí pokuta ve výši 0,05 % z vypočítané daně za každý den prodlení, přičemž sankce se začne počítat až šestý pracovní den po tomto datu. Pokud pokuta nepřekročí částku 1000 Kč, nevyměřuje se.
Změny se dotkly i pravidel pro vykazování garáží a obytných místností určených k pronájmu turistům. Tyto úpravy v minulém roce zvýšily počet poplatníků, kteří museli daňové přiznání podat.
Daňová povinnost se každoročně mění na základě úprav zákona, cen půdy, místních koeficientů či jiných vlivů. Je proto důležité sledovat novinky a v případě změn nemovitosti včas podat daňové přiznání, aby se předešlo sankcím.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Tvorba rezervy na opravy využitá k daňové optimalizaci
26.06.2017
Poplatník daně z příjmů FO i PO může využít zahájení tvorby rezervy na opravu hmotného majetku výhodně ke zvýšení svých daňově uznatelných výdajů a tím ke snížení daňové povinnosti za příslušné zdaňovací období.
U poplatníka daně z příjmů FO půjde o případy, kdy podnikatel s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP hodlá na hmotném majetku zařazeném v obchodním majetku provádět v budoucnu opravy a dále kdy poplatník s příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP hodlá na pronajímaném hmotném majetku v budoucnu provést opravy.
Příklad
Podnikatel podnikající v dopravě a cestovním ruchu hodlá v roce 2019 provést opravu autobusu. Předpokládaný rozpočtový náklad opravy činí 180 000 Kč. V roce 2019, kdy bude oprava provedena, bude výdaj na opravu daňovým výdajem podnikatele. Za rok 2017 však podnikatel dosáhne vyššího základu daně, než předpokládal, a proto hledá zákonné možnosti jeho snížení, aby nemusel platit vysokou daň z příjmů. Podnikatel vede daňovou evidenci.
Jednou z možností daňové optimalizace je zahájení tvorby rezervy na opravu autobusu v roce 2017. Rezerva bude tvořena po dobu dvou let, tedy ve výši 90 000 Kč za rok. Podmínkou daňové uznatelnosti této rezervy je deponování prostředků ve výši tvořené rezervy na samostatný účet vedený u příslušné banky v termínu do podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. O částku 90 000 Kč se zvýší u podnikatele daňové výdaje a tím se sníží základ daně z příjmů za rok 2017, takže úspora na dani z příjmů z titulu tvorby rezervy činí 13 500 Kč.
Zajištění daně z příjmů placených do zahraničí
16.06.2017
Pokud zdanitelný příjem nerezidenta ze zdrojů na území ČR nepodléhá tzv. srážkové dani dle § 36 ZDP ani zálohové dani, podléhá obecně zajištění daně, nestanoví-li ZDP nebo příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění jinak.
Podstatou zajištění daně je úkol plátce příjmů alias plátce daně – který je definován v § 38c ZDP – srazit z úhrady nerezidentnímu poplatníkovi ve prospěch českého finančního úřadu zajištění na daň. Tímto si ČR doslova zajišťuje splnění daňové povinnosti nerezidentů, kterého by se jinak nemusela dočkat, a šlo by o nezdravou konkurenční výhodu zahraničních firem. Zajištění daně, která doposud ještě není splatná a ani nebyla stanovena – k tomu dojde zpravidla na základě daňového přiznání za dotčené zdaňovací období – má po právní stránce charakter předběžného opatření. Obecně problematiku zajištění daně upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména v § 233 až § 237, kde je poněkud skryto do legislativní zkratky „daň vybíraná srážkou“
• Plátce daně, který je povinen podle zákona vybrat nebo srazit daň nebo úhradu na zajištění daně, je povinen daň vybíraná srážkou odvést ve stanovené lhůtě a výši.
Této obecné možnosti zajištění daně plátcem daně založené procesním daňovým právem dosyta využil ZDP, který v § 38e stanoví povinnost zajištění daně z určitých příjmů nerezidentních fyzických i právnických osob. Přičemž se při správě zajištění daně postupuje jako při správě záloh na daň, nestanoví-li ZDP jinak.
Daňové řešení bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnanci
16.06.2017
Obecně platí, že majetkový prospěch vzniklý vydlužiteli z titulu poskytnutí bezúročné zápůjčky je předmětem daně z příjmů s testováním osvobození tohoto příjmu od daně u poplatníka daně z příjmů FO dle § 4a písm. m) ZDP.
Z tohoto ustanovení vyplývá, že od daně z příjmů FO je osvobozen bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, pokud tento příjem není příjmem ze závislé činnosti, a pokud
– se jedná o příjem od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
– se jedná o příjem od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
– se jedná o příjem obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
4. v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.
Nespolehlivý plátce a nespolehlivá osoba
15.06.2017
V § 106a zákona o DPH je s účinností od 1. 1. 2013 vymezen institut nespolehlivého plátce, k němuž byla zveřejněna metodická informace GFŘ, která byla ještě v následujícím období dvakrát aktualizována. Vymezení nespolehlivého plátce souvisí zejména s ručením za nezaplacenou daň.
Novelou zákona o DPH, která je součástí daňového balíčku, se s účinností od 1. 7. 2017 doplňuje pravidlo, podle něhož, dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, stává se tato osoba nespolehlivou osobou okamžikem, kdy přestane být plátcem. Nespolehlivou osobou se stane také na základě rozhodnutí správce daně osoba, která není plátcem, která závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH.
Novelou zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 se do zákona o DPH doplňuje vedle institutu „nespolehlivého plátce“ také institut „nespolehlivé osoby“, který má sloužit podle názoru Ministerstva financí ČR jako preventivní nástroj při boji s daňovými úniky. Cílem zavedení nového institutu nespolehlivé osoby je podle Ministerstva financí ČR zamezit účelovému rušení registrace nespolehlivých plátců za účelem „očištění“ se a opětovnému návratu mezi plátce DPH a možnost označit statutem nespolehlivosti i jiné osoby, které nejsou dosud plátci, pokud vykazují srovnatelné společensky škodlivé jednání tak, aby okamžitě k datu vzniku plátcovství již měli označení nespolehlivého plátce.