Daně a odvody 2025 - změny
15.01.2025
V roce 2025 se zaměstnanci a podnikatelé setkají s několika změnami v oblasti daní. V následujícím textu přinášíme přehled těchto důležitých novinek.
• Maximální vyměřovací základ
Vláda pro rok 2025 upravuje maximální vyměřovací základ, který se bude odvíjet od nově stanovené průměrné mzdy ve výši 46 557 korun. Tento základ se v roce 2025 zvýší na 2 234 736 korun, což je o více než 124 tisíc korun více než v roce 2024. Z příjmů přesahujících tuto částku nebude třeba platit sociální pojištění.
• Vyšší vyměřovací základy pro OSVČ
Zvýšení průměrné mzdy ovlivní také odvody osob samostatně výdělečně činných. Pro rok 2025 se zvýší jejich povinné platby na zdravotní pojištění na 3 143 korun a na sociální pojištění na 4 759 korun. Zároveň se zvýší měsíční paušální platby pro živnostníky v prvním pásmu na 8 716 korun.
• Daň z příjmů fyzických osob
Sazby daně z příjmů zůstávají na stejné úrovni jako v předchozích letech, tedy 15 % pro základní sazbu a 23 % pro progresivní daň. Progresivní daň se vztahuje na příjmy přesahující 36násobek průměrné mzdy, což bude v roce 2025 činit 1 676 052 korun měsíčně.
• Daň z nemovitosti
Od ledna 2025 se změní místní koeficienty pro výpočet daně z nemovitosti. Některé obce plánují jejich zvýšení, jiné naopak snížení. Například v Jablonci nad Nisou se očekává průměrné zvýšení o 140 %, zatímco Znojmo zvažuje snížení koeficientu.
• Daň z hazardu a spotřební daně
Daň na herní automaty se zvýší na 13 400 korun za jeden stroj. Navíc stát zvýší podíl na výnosech z hazardních her na 55 %. Spotřební daň z lihu vzroste o 10 % a u tabákových výrobků se zvýší o 5 % až do roku 2027.
• Limit pro nepeněžní benefity
Pro rok 2025 se zvýší roční limit pro osvobození od daně u nepeněžních benefitů na 23 278 korun, což odpovídá 50 % průměrné mzdy. Tento limit bude pro zdravotní benefity v případě schválení novely dokonce dvojnásobný.
• Změny u dohod o provedení práce
Nová pravidla pro dohodáře od roku 2025 stanoví limit pro výdělky, které budou podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění, na 25 % průměrné mzdy. Další změny zahrnují flexibilní pracovní dobu a zrušení povinnosti vytvářet písemné plány čerpání dovolené.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v tiskové zprávě.
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v tiskové zprávě.
Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín,
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B