Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Zaměstnanci státu by si měli polepšit v průměru o 450 Kč měsíčně
17.02.2022
Celkové výdaje na platy zaměstnanců státu včetně odvodů by měly letos meziročně vzrůst o 6,8 miliardy korun na téměř 246 miliard korun. Počítá s tím návrh letošního státního rozpočtu, který poslancům předložila koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Počet míst ve státním sektoru se má zvýšit o 6610.
Zaměstnanci by si měli v průměru měsíčně polepšit o 450 korun a měli by v průměru pobírat 40.520 měsíčně hrubého. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu za loňské třetí čtvrtletí vzrostla průměrná hrubá mzda v Česku meziročně o 5,7 procenta na 37.499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem.
Portál na daňová přiznání je hůře dostupný, servery Finanční správy jsou přetížené
17.02.2022
Finanční správa o tom informovala na svém facebooku, problém intenzivně řeší. Lidé ale daňová přiznání podávat mohou. V úterý správa zveřejnila aktualizovaný formulář daňového přiznání za rok 2021. "Aktuálně detekujeme zvýšenou zátěž databázových serverů, která způsobuje zhoršenou dostupnost vybraných stránek portálu MOJE daně.
Problém analyzujeme a intenzivně pracujeme na nápravě. Za případné komplikace se omlouváme," uvedla Finanční správa krátce po poledni. Papírové přiznání k dani z příjmů fyzických osob mohou lidé odevzdávat do 1. dubna. Pokud volí elektronickou formu, pak mají čas až do 2. května 2022. Povinné je podávání přiznání k daním z příjmů výhradně elektronicky pouze pro držitele datové schránky zřízené ze zákona. Netýká se tedy držitelů datových schránek zřízených na žádost.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kdy musí zaměstnanec podat daňové přiznání sám
14.02.2022
Za většinu zaměstnanců vyřizují roční daňové záležitosti mzdové účetní ve firmách. A mají na to už jen pár dní - přesněji do 15. února. V některých případech si ale musejí daně řešit zaměstnanci sami. O které případy se jedná a na co si dát pozor, ukazujeme v dalším díle našeho letošního daňového seriálu.
Nejpozději do 15. února musejí zaměstnanci odevzdat do mzdové účtárny všechny podklady nezbytné pro uplatnění odečitatelných položek a slev na dani. Roční daňové zúčtování za ně provede zaměstnavatel.
"V ročním zúčtování daně se vypočítá roční daňová povinnost. Zaměstnanci uplatňující nezdanitelné položky, daňovou slevu školkovné nebo slevu na manželku či manžela mají roční daňovou povinnost nižší, než odpovídá zaplaceným daňovým zálohám," vysvětluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
V
Česká minimální mzda patří v EU mezi nejnižší
07.02.2022
Minimální mzdy se v zemích Evropské unie výrazně liší. Zatímco nejnižší je s 332 eury v Bulharsku, nejvyšší ji má Lucembursko, a to 2257 eur. Při přepočtu na kupní sílu je sice rozdíl menší, ale stále znatelný. I proto má letos evropský parlament hlasovat o směrnici, která by rozdíly napříč unií upravila. Pro Česko by to mohlo znamenat zvýšení minimálního příjmu o několik tisíc korun.
O tom, zda se minimální mzda v Česku na tento popud pohne směrem vzhůru, rozhodne podoba, v jaké bude případně směrnice přijata. Tedy zda půjde pouze o doporučení, jak a podle čeho minimální mzdu v každém státě nastavit, nebo zda skutečně určí konkrétní pravidla výpočtu.
První, volnější variantu prosazují zaměstnavatelé napříč zeměmi. Naopak odboráři tvrdí, že bez jasně stanovených pravidel to nepůjde. Podle odborů totiž to, co není v legislativě, je v praxi velice těžko dosažitelné.
V