Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Oprava základu daně, oprava odpočtu daně
23.07.2018
Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, oprava se provede v řádném daňovém přiznání. Pokud plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, například při poskytnutí bonusu, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce tuto opravu provede.
V tomto případě není oprava základu daně a daně podmíněna prokázáním obdržení opravného daňového dokladu odběratelem. Opravu odpočtu daně prokazuje plátce opravným daňovým dokladem. Pokud však nastane situace, že zná dříve důvody pro opravu základu daně a výše daně než obdrží opravný daňový doklad, musí doložit opravu jiným důkazním prostředkem, například dokladem o vyskladnění zboží ze skladu, pokud odebrané zboží vrací dodavateli, reklamačním protokolem apod.
Lhůta, po kterou plátce provede opravu základu daně a výše daně
23.07.2018
je 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň nejen u původního uskutečněného zdanitelného plnění, ale také při přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. Obecně platí, že po uplynutí této lhůty již plátce opravu základu daně a výše daně neprovede.
V určitých případech může ale plátce provést opravu základu daně a výše daně v delší jak tříleté lhůtě. Jedná se o možnost provést opravu základu daně a výše daně při poskytnutí zdanitelného plnění podle smlouvy o dílo, kdy jednotlivá dílčí plnění jsou poskytována po dobu delší než 3 roky, a k převzetí celkového díla tak dojde rovněž za dobu delší než 3 roky.
Nespolehlivý plátce
20.07.2018
Pokud má plátce čtvrtletní zdaňovací období a stane se nespolehlivým plátcem, je od následujícího kalendářního čtvrtletí po tom, co se stal nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
Pokud nespolehlivý plátce po dobu jednoho roku závažným způsobem neporušuje své povinnosti, které se vztahují ke správě daně z přidané hodnoty, vydá finanční úřad na základě žádosti, podané plátcem rozhodnutí, že plátce již není nespolehlivým plátcem.
Snížení základního kapitálu s.r.o.
20.07.2018
Jednatelé s.r.o. jsou povinni zveřejnit v Obchodním věstníku usnesení o snížení ZK do 15 dnů od jeho přijetí, a to dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. Současně písemně vyzvou věřitele společnosti, aby přihlásili své pohledávky vůči ní ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění posledního oznámení.
Včas přihlášeným věřitelům s.r.o. poskytne přiměřené zajištění pohledávek nebo je uhradí, nedohodne-li se s nimi jinak. Toto zajištění není potřeba, pokud se snížením ZK nezhorší dobytnost pohledávek, což ale může být sporné posoudit.