Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
U první novely občanského zákoníku jednoznačně platí, že méně je více
29.05.2017
Občanský zákoník přinesl v roce 2014 největší změny v právu pro každodenní život i podnikání za posledních 50 let. Práce na něm trvala odborníkům zhruba deset let.
Hned od chvíle, kdy začal být účinný, ale nastaly debaty o tom, že potřebuje další změny. Novelu občanského zákoníku začalo ministerstvo spravedlnosti v čele s Robertem Pelikánem (ANO) připravovat ještě v roce 2014. Pelikán její nutnost odůvodňoval tím, že zákon obsahuje nejednoznačné úseky, které připouští více výkladů. Historicky první novela zákoníku loni prošla parlamentem a po podpisu prezidenta vyšla na sklonku loňského roku ve Sbírce zákonů. Teď byla nominována v anketě Zákon roku, kterou pořádá advokátní kancelář Deloitte Legal a veřejnost v ní vybírá předpis s nejlepším dopadem na byznys. Novela řeší jen zřejmé nedostatky a odstraňuje zbytečnou administrativu, vysvětluje nominační komise. Dodala, že se tak občanský zákoník v zásadě podařilo ubránit před většími změnami, na které neuzrál čas. Změněný zákon je účinný od března tohoto roku s určitými výjimkami, které vejdou v platnost až od ledna roku 2018. A podnikatelé i odborníci se shodují, že důvodem nominace novely na Zákon roku je právě fakt, že není příliš rozsáhlá a řeší jen to, co změnu skutečně potřebovalo.
Vstupní cena hmotného majetku
24.05.2017
Správné ocenění, resp. stanovení vstupní ceny majetku je jedním z klíčových momentů jak v účetnictví, tak pro daň z příjmů.
Způsob stanovení vstupní ceny (ocenění) záleží na tom, jakým způsobem účetní jednotka předmětný majetek nabyla. Obdobně je tomu i při stanovení vstupní ceny pro účely ZDP. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a další náklady s pořízením související. Pořizovací cenou se pořizuje majetek, je-li pořízen – obdobně jako v účetnictví – úplatně (koupí). Jedná se o nejčastější způsob pořízení majetku, přičemž ZDP má některá další specifika. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení, je součástí vstupní ceny i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení.
Opravné položky k majetku, účetnictví a daň z příjmů
24.05.2017
V účetnictví jsou opravné položky jedním z nástrojů naplnění zásady opatrnosti. V praxi ale řada účetních jednotek roli opravných položek podceňuje a prostě je nevytváří. Nevyužití opravných položek má zpravidla za následek to, že aktiva v rozvaze účetní jednotky jsou nadhodnocena a účetnictví pak není věrné a poctivé.
Opravné položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru (v případě trvalého snížení hodnoty majetku se účtuje o odpisech nebo o vyřazení, spotřebě majetku) nebo když není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem, např. reálnou hodnotou. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek. Veškeré opravné položky jsou v rozvaze uvedeny jako aktiva ve sloupci „korekce“, přičemž ve sloupci „netto“ je uvedena hodnota příslušného majetku po jeho snížení o vytvořené opravné položky.
Sněmovna schválila vyšší nemocenskou pro dlouhodobě nemocné zaměstnance
23.05.2017
Zaměstnanci, kteří jsou dlouhodobě v pracovní neschopnosti, budou mít nárok na vyšší nemocenskou. Poslanecká sněmovna schválila novelu, podle které budou po 31. dni pracovní neschopnosti nemocní dostávat 66 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. Od 61. dne nemoci se dávka zvýší na 72 procent.
Novelu musí ještě projednat a schválit Senát a podepsat prezident, platit by mohla od příštího roku.
V současné době zaměstnanec v prvních třech dnech nemoci nedostává nic, od 4. do 14. dne mu platí náhradu mzdy zaměstnavatel. Od 15. dne dostává nemocenskou ve výši 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu, a to bez ohledu na délku trvání dočasné pracovní neschopnosti. Není tedy rozdíl, jestli je pacient nemocný patnáct dní nebo trpí závažnějším onemocněním, kde si léčení vyžádá často i několik měsíců. Výše náhrady příjmu u nemocenského se měnila v posledních 20 letech poměrně často.
V období od roku 1993 do roku 2007 byla sice od 4. dne pracovní neschopnosti stále platná jednotná sazba 69 procent, byl však zejména v počátku výrazně omezen příjem, ze kterého se výpočet nemocenského odvozoval. Postupně se zvyšoval jak absolutně, tak zavedením druhé a později i třetí redukční hranice. V letech 2008 až 2010 pak došlo k několika rychlým změnám. Od roku 2010 poklesla sazba z důvodu škrtů na současných 60 procent. Ze státního rozpočtu by na tuto variantu pomoci dlouhodobě nemocným mělo jít 2,4 miliardy korun ročně.